Kieran: Za chyby se draze platí - 16. BDSM párty

Páteční večery v Soho jsem měl rád. V místě, kde byla koncentrace barů proti celosvětovýmu průměru asi tak stonásobná, to byly se sobotou nejlepší večery tejdne. Měl jsem pokaždý pocit, že je tu v ulicích celej Londýn. S Jasonem jsme měli sraz v šest večer v BDSM klubu, protože ta soukromá párty začínala brzo. Vytvářely se tam kontakty na víkendový akce, proto byla už v pátek, a ne v sobotu.

„Počítej ale s tím, že to nebude zadara,” varoval mě, když jsme se probíjeli k východu z klubu.

„O peníze nejde,” houkl jsem na něj přes vřavu na tanečním parketu.

„O peníze ani nepůjde,” odpověděl a mně to v tu chvíli došlo. Lehce se mi podlomily kolena, i když jsem s tím mohl počítat.

Před klubem jsem zamával Paddymu. Jasonovi jsem vysvětlil, že tu mám Górdanovy gorily, co mě vytáhnou z každýho maléru. Vážně přikývl, že to je dobrej nápad, a zastavil taxík. Jeli jsme docela dlouho až někam na předměstí Londýna. Auto z půjčovny s Paddym Mahonym a ostatníma se nás bez problémů drželo, a já byl proto v pohodě. Jasonovi jsem sice důvěřoval, ale netušil jsem, co mě na soukromý BDSM párty čeká. Ještě jsem nikdy na žádný nebyl, ale představa veřejnejch trestů mi hnala krev do ocasu rychlostí rozvodněnýho Nilu.

Asi po hodině jízdy náš taxík zastavil u rozlehlýho venkovskýho domu. Stál v krásně udržovaný zahradě, trochu stranou od ostatních baráků. Z ulice byl vidět jen tepanou vjezdovou bránou a brankou a jinak ho od civilizace oddělovala vysoká zeď.

„Tomu tvému úžasnému chlapovi nebude vadit, že se zúčastníš?” zeptal se mě Jason, když zazvonil a řekl heslo.

„Mám s ním dohodu. V rámci akce je dovoleno cokoliv. Účel světí prostředky a tady jde o jeho dceru,” vysvětlil jsem Jasonovi. Už jsem si nechal pro sebe, že jsem byl od včerejšího rána ve stavu, kdy mi bylo všechno jedno. Přál jsem si jediný, aby už to skončilo a já se mohl setkat s bráchou. Dokud ale Lady Claire nebude doma a Curry pod drnem, neměl jsem šanci.

Branka zahrady se otevřela a já se letmým pohledem přes rameno naposledy domluvil s Paddym. Jeho muži už se potichu rozptýlili okolo zdi domu a splynuli s temnotou.

Muž oblečenej jen do několika koženejch řemínků nás uvedl do suterénu domu. Bylo vidět, že fotograf Jason tu rozhodně není poprvý. Když jsem ho poznal, teprve do komunity BDSM začal pronikat. Díky mejm fotkám se ale skoro přes noc stal nejžádanějším fotografem D/s her v Londýně.

„Představím tě Tylerovi,” vysvětloval mi Jason polohlasně. „Je to nejpřísnější Dom široko daleko. Říká se, že když ten statek kdysi začínal, natočil tam inkognito v kukle několik scén, ale pak to i na něj začalo být moc silné kafe.”

„A ty si myslíš, že mi něco prozradí?” zjišťoval jsem s nadějí.

„Řekl bych, že nemá důvod mlčet. Ty si ale rozmysli, co jsi za ty informace ochotný obětovat. Pro Tylera nejsou důležité peníze, těch má dost. Zakládá si ale na prestiži v komunitě, a proto tě bude chtít veřejně předvést jako svého otroka. Jsi moc hezký na to, aby té výzvě odolal.” Jason mě pohladil po tváři. I jemu jsem se líbil.

Moje vizáž pro mě byla častějc na škodu než k užitku. Lidi si mě moc všímali a pamatovali si mě. Až příliš se o mě zajímaly ženy i muži, až mi to bylo nepříjemný. Dokud jsem se neseznámil s Górdanem, kterej mi neustále skládal komplimenty, ani jsem si nepřipouštěl, že mě příroda prostě obdařila vším, co jsem si mohl přát. Černý hustý vlasy, modrý oči v pohledným obličeji, vysoká atletická postava, dlouhý nohy a neúnavnej ocas, kterej dokázal svou velikostí Górdana dokonale zničit. Pro ty, kdo posuzovali svět jen podle krásy těla, jsem byl opravdu dítě štěstěny. Živej Dorian Gray, slýchal jsem často od mužů. Já jsem ale vnímal realitu kapku jinak.

V podzemním soukromým klubu bylo asi třicet pánů se svejma otrokama. Ty byli většinou na vodítkách na všech čtyřech, nahý anebo skoro nahý. Některý poslušně lízali a kouřili svejm pánům ocasy, další jen tiše seděli pánům u nohou. Jeden otrok se svýmu pánovi na klíně pohupoval na jeho kolíku. Svůj ohon měl ale pevně podvázanej a celej fialovej, takže o jeho ukojení určitě nešlo.

Zadíval jsem se na pódium, kolem kterýho byly rozestavený stolky pro hosty. Tam byl v kovovým rámu připoutanej nahej otrok a muž v kukle a koženejch kalhotách ho bičoval karabáčem. Po chvilce karabáč odložil a roztáhl otrokovi půlky, aby do jeho zadku narval obrovskej anální kolík. Bičování snášel trestanej mlčky, ale útok na svou díru doprovodil skučením a prosbami. Obojí mu ale nebylo nic platný a za chvíli už zmizel kolík mezi jeho půlkama a Dominant se znovu chopil karabáče. Bičování pokračovalo.

Oči se mi rozšířily vzrušením a dech se, při pohledu na to divadlo na pódiu, zrychlil. Dostávalo mě sebeovládání otroka, kterej už měl záda přeškrtaný krvavejma šrámama a přesto ani nepípl. A já u mrskání důtkama ječel jako siréna. Najednou jsem se za sebe i styděl.

„To je Master Tyler,” prozradil mi Jason tiše, když zjistil, kam se s očima navrch hlavy dívám. „Jím vychovaní otroci mají neskutečný práh bolesti. Musí mít.”

„To teda,” přikývl jsem.

„Jsi si jistý, že do toho chceš jít? Stojí ti za to ta holka?”

Stálo mi něco úplně jinýho. V kalhotách! Jasně, že jsem do toho chtěl jít. Ještě nikdy jsem nebyl potrestanej veřejně. A pokud se za kousek svý kůže dozvím, kde je ten zatracenej statek, tak to bude dobře vynaložená investice. Rány se zahojí a já budu mít o zkušenost víc. Nadšeně jsem to Jasonovi odkejval.

„Jsi blázen, ale je to tvá svobodná volba. Tak pojď, představím tě Tylerovi jako nového otroka.”

Rány karabáčem mezitím utichly a asistenti odvázali otroka z rámu. Nebyl schopnej chůze, a tak ho odnesli někam dozadu za pódium. Master Tyler sešel za potlesku po schůdcích a blížil se k nám. Sundal si černou kuklu, kterou měl na pódiu jen pro efekt, a odhalil ostře řezaný rysy a krátký hnědý vlasy. Kapíroval Jasona, ale jeho pohled byl zaměřenej na mě. Viděl jsem inkvizitorský oči, jak mě hodnotěj a málem svlíkaj donaha.

„Vedu ti nového otroka, Tylere. Jmenuje se Kieran a něco by od tebe potřeboval,” šel Jason bez okolků rovnou k věci. Master Tyler si s ním potřásl rukou a pak se zadíval na můj šněrovací poklopec.

„Jestli chceš bejt můj otrok, tak si koukej vyndat všechno ven. Otroci se tady nesměj zakrejvat.”

„Ano, pane,” odpověděl jsem automaticky a zalovil mezi nohama, abych svýho stojícího ptáka a koule vytáh na světlo. Byl jsem navostro, takže mi nic nepřekáželo. Šněrovačka na kalhotách se zase ukázala jako skvělej nápad. Master Tyler se zatvářil spokojeně a nádobíčko mi možná až moc důkladně promačkal. Pak ukázal Jasonovi ke stolu a mně na zem, rozepl si poklopec a rozkázal kouřit až nadoraz. Ocas měl dlouhej skoro jako já, takže jsem měl co dělat, abych ho do sebe celej dostal. Na třetí pokus se mi to ale povedlo, a tak jsem ho pomaličku a za pomoci jazyka důkladně zpracovával, zatímco jsem poslouchal Jasona, jak vysvětluje, oč mi jde.

„Vím, kde je ta usedlost,” řekl Master Tyler konečně a mý srdce zaplesalo. „Ta informace ale nebude levná,” promluvil ke mně. Pořád jsem měl pusu plnou jeho ocasu, takže jsem si nefroufl přestat kouřit a zeptat se ho, co za to. Poslušně jsem klečel mezi jeho roztaženejma nohama a pokorně se staral o to, aby jeho ocas byl tvrdej jako metamorfovaný uhlí. „Zítra mám pozvané na večeři velmi významné hosty, kterým tě předvedu,” řekl mi konečně. „Jestli ale chceš, abych ti řekl všechno, co vím, tak se mnou pojedeš už dneska, abych si s tebou pořádně užil,” postavil mě před hotovou věc.

Panebože! Jedna párty se dala vydržet, ale zvládnout v moci toho sadisty celejch dvacet čtyři hodin? Byla ve mně malá dušička, když jsem Masteru Tylerovi kejval na souhlas.

Asi půl hodiny ještě s Jasonem nezávazně klábosil o všem možnym. Jason, vzrušenej pohledem na mě, si taky vytáhl z kalhot svoje péro a jeden z volnejch otroků hostitele okamžitě přiskočil a začal mu ho kouřit. A já poslušně pečoval jazykem a celou pusou o dokonalou erekci Mastera Tylera. Na pódiu mezitím skončilo další trestání otroka. Tenhle chudák to odnesl jehlama, zapíchanejma do koulí i do žaludu. Neměl jsem moc možnost číslo sledovat, protože jsem k pódiu klečel bokem a ocas Mastera Tylera pro mě byl důležitější, uši jsem ale měl v pořádku, takže jsem dobře slyšel, jak ten trestanej otrok řve bolestí. Neměl ani zlomek sebeovládání předchozího otroka, kterej snesl bičování se stoickým klidem.

„Pojď,” zvedl se najednou Master Tyler. „Předvedu tě publiku už dneska. Budeš se jim líbit.”

Včas jsem si díkybohu uvědomil, že musím vedle pána jít po čtyřech. Když jsem lezl kolem Jasona, nejistě jsem se na něj podíval.

„Máš, cos chtěl,” dostalo se mi odpovědi. Měl pravdu, skutečně se nedělo nic jinýho, než k čemu bych nedal souhlas.

Master mě odvedl do jakýsi přípravny, kde jsem dostal povel svlíknout se donaha. Místnost byla nasvícená ostrým světlem, asi aby páni na svý otroky dobře viděli. Taky tam bylo několik možností, kam otroka po dobu čekání na výstup připoutat. Master Tyler si ale vystačil s tím, že mi spoutal ruce za zádama. Potom si navlíkl černý latexový rukavice a ukazováček a prostředníček výmluvně ponořil do dózy s gelem, která stála vedle krabice rukavic.

„Na co čekáš? Ohni se,” vyštěkl a já okamžitě rozkaz splnil.

Zarazil mi do zadku oba prsty bez nejmenšího zaváhání, rychle a prudce. Zalapal jsem po dechu, protože jsem to nečekal a ani brutální přírazy a kroucení prstama v hloubi prdele nebyly zrovna příjemný.

„Máš hodně úzkou prdel. To se mi líbí,” konstatoval, když prsty vytáhl a dovolil mi, ať se narovnám. Pak mi rozepnul karabinu na poutech na rukou a hodil mi pouta na nohy, ať si je nasadím. Přitom mě obcházel a rukou osahával moje jizvy na zádech a na zadku. Taky mi znovu pěkně zmáčkl koule, až jsem vyjeknul. Usmál se a řekl mi, že by mi je nejradši dal hned do klády. Vytřeštil jsem na něj oči a poděkoval bohu, že se nikde poblíž žádná kláda nevyskytuje.

Asi za pět minut si pro mě přišli dva hromotluci, co ten večer připravovali otroky na pódiu. Vystoupil jsem poprvý v životě nahej do záře reflektorů a v prvním momentu jsem se zarazil a nechtěl hnout z místa. Desítky očí hostů v sále byly upřený na mě a na moje stojící péro a nahej zadek. Všichni mě mlsně pozorovali a v jejich hlavách se odvíjely nejrůznější sexuální fantazie.

„Hni se!” zavrčel jeden z chlapů. „Nebo chceš zostřit trest za odpor?”

„Promiňte,” zašeptal jsem a vykročil. Dovedli mě k dubový lavici s řemenama a dírou uprostřed. Do tý díry mi protáhli ztvrdlej ocas i koule a nemůžu říct, že by to nebolelo. Pak mě pevně snožmo připoutali k lavici, která byla vytvarovaná tak, že jsem měl zadek vejš než zbytek těla. Nakonec mi pod lavicí spoutali ruce. Řemeny ovíjely celý mý tělo, jen stehna a zadek zůstaly volný. Už jsem začínal tušit, že si na mým zadku smlsne rákoska, a nesplet jsem se.

Master Tyler zahlásil, že jsem jeho novej otrok a že jako nováček dostanu jen dvacet pět ran. Prý JEN! Podle mě to bylo až dost. Ale to už se můj pán napřáhl k první ráně. Vybral si silnější rákosku, ale nevěděl jsem, jestli se mám radovat, nebo brečet.

Švih!

Strašně moc jsem si přál dát to se stejným stoickým klid jako ten bičovanej otrok. Rána byla ale tak silná, že takovou jsem snad v životě nedostal. Rákoska se zanořila do mejch oblin a mý celý tělo ztuhlo v křeči. Zaklonil jsem na lavici hlavu a zařval.

Švih!

Druhá rána byla určitě mnohem horší než první. Dopadla do stejnýho místa a znásobila bolest z prvního šlehnutí.

„Jauuuuuuuuuuuuu! Jauuuuuuuuuuuuu! Jauuuuuuuuuuuuuu!”

Švih! Švih! Švih! Švih!

Rány pršely na můj zadek a zadní stranu stehen. Nemilosrdně dopadaly na místa, který jsou hodně citlivý, přímo pod prdel. Vždycky několik po sobě šlo do stejnýho místa, aby se bolest přetavila z nesnesitelný na příšernou. Master Tyler mě řezal rozmachem celý paže a já nebyl žádnej otrlej vyznavač spankingu, kterej má místo zadku jen tvrdej mozol. Takovou bolest, jako na tý dubový lavici, jsem při výprasku ještě nikdy nezažil. S každou další ránou jsem myslel, že nastala má poslední hodinka. Konec výprasku se sice blížil, ale síla, s jakou mě Master Tyler mrskal, se zvětšovala.

Švih! Švih! Švih! Švih!

Řval jsem na celej sál a mý předsevzetí, že se budu ovládat a nevydám ani hlásku, bylo dávno v hajzlu. Myslel jsem, že mi prdel shoří bolestí, protože Master Tyler mi nedopřál ani chvilku na nádech. Sotva dozněl můj výkřik, už se mi do oblin zakousla znovu strašná bolest. A rákoska dopadala znovu a znovu.

Švih! Švih! Švih! Švih!

Konečně jsem měl pětadvacítku za sebou, ale mýmu veřejnýmu ponížení nebyl konec. Dva pomocníci odvázali mý nohy a Master Tyler je doširoka roztáhl. Teď měli všichni diváci perfektní výhled na můj roztaženej zmrskanej zadek. A můj mučitel mi odtlačil palcema půlky od sebe a já nemohl nijak zabránit tomu, co následovalo.

Vnikl do mě stejně tvrdě a bezcitně, jako mi do zadku zarazil prsty. Zaskučel jsem novou a živou bolestí a on si jen liboval, jak mám bezvadně těsnou prdel a že ho to vzrušuje. Obejmul mě kolem boků a začal zuřivě a ze všech sil přirážet, jako by mi chtěl vyšukat duši z těla. Narážel mě na tvrdou dřevěnou lavici, prohejbal se v bocích, aby se dostal co nejhloubš, a rval mi půlky od sebe. Asi nikdy do tý doby jsem nepoznal tak divoký šoustání jako ten večer. Hosty v sále ale Masterova tvrdost a můj nářek natolik vzrušil, že i se svejma otrokama přišli blíž, aby líp viděli.

Konečně se ve mně začal Master Tyler zběsile rychle pohybovat a pak vyškubl ocas z mýho zadku a postříkal mi celý záda svým horkým výstřikem. Potom mi ale znovu v silným přírazu vrazil ocas do prdele a nalehl mi na záda, aby vrchol rozdejchal. Jako z dálky jsem vnímal výkřiky extáze některejch hostů, který naše představení natolik vzrušilo, že se taky udělali. Byl jsem celej bolavej a vysílenej, takže když Master Tyler vstal a dal pokyn k mýmu odpoutání, museli mě pomocníci odnýst jako otroky přede mnou.

Hodili mě do sprchovýho koutu a po chvíli se objevil Master Tyler s mým oblečením. Nepřišel se ale zeptat, jestli jsem v pořádku, ani mi pomoct se oblíct. Přinesl mi kolík z černýho silikonu, kterej mi zastrčil do bolavýho zadku.

„To je znak, že jsi teď můj otrok,” vysvětlil mi. „Vyndat ti ho můžu jenom já sám, anebo mí asistenti. Ty se ho ani nedotkneš, i kdyby tě prdel bolela sebevíc. Až se osprchuješ, počkej na mě u stolu!”

„Ano, pane,” zasípal jsem. Hlasivky jsem měl úplně vyřvaný. S pomocí rukou jsem se ve sprše postavil na rozklepaný nohy a pustil si vodu. Tekla jenom studená, ale mně už bylo všechno jedno. Dobrovolně jsem se dal do rukou toho sadisty jen proto, abych zachránil Górdanovu dceru a udělal tím svýho úžasnýho pána a milence šťastným. Kdyby viděl, v jakým jsem stavu po jedný jediný D/s hře s Masterem Tylerem, celou akci by okamžitě ukončil. Budu se muset fofrem sebrat, abych to u Mastera Tylera vůbec zvládl.

„Máš, cos chtěl,” zopakoval mi jen Jason, když jsem se připloužil po čtyřech zpět ke stolu. Master Tyler tam ještě nebyl, takže jsme si mohli normálně povídat.

„Nebylo to tak zlý, jak to vypadalo,” řekl jsem mu, jenže jsem lhal. Bylo to mnohem horší. Górdan i Master Frederic mě trestali a ponižovali, protože se to líbilo mně. Master Tyler mě mučil, aby ukojil jen sebe, a to byl podstatnej rozdíl. Jasonovi jsem ale nemohl říct pravdu, protože by ji hned za tepla vyklopil Górdanovi.

„Řekni Paddymu, co mě sem doprovázel, že jedu zjistit, kde je Lady Claire. Ať zavolá Górdanovi a řekne mu, že jsem v pohodě,“ stihl jsem ještě říct Jasonovi, než Master Tyler přišel ke stolu. Teď už jsem byl jeho majetek, takže jsem s Jasonem nesměl mluvit. Můj novej pán se ke mně sehnul a dal mi kolem krku obojek s vodítkem. Na můj vkus ho utáhl víc, než musel.

„Kam ho zítra v noci přivezeš, Tylere? Má tu čtyři chlapy, co ho hlídají, a budou dost nervní, když se nevrátí v pořádku a včas. Máš ho jen půjčeného, takže si dej pozor, ať se mu nic nestane. Jeho pán nemá vůbec rád, když se jeho majetku ubližuje,“ zkusil to Jason na jedničku s hvězdičkou. V duchu jsem mu vyseknul poklonu.

„Nedivím se, že si ho hlídá,“ ušklíbl se Master Tyler a potom podal Jasonovi kus papíru. „Na tuhle adresu ho zítra o půlnoci přiveze můj řidič. A neboj se, neudělám mu nic, co by se mu nelíbilo,“ usmál se sarkasticky a poplácal mě po základně kolíku v zadku. Tak to se trefil, protože ten kolík se mi v odřenym zadku nelíbil ani trochu.

Odvedl si mě jako psa na vodítku někam za pódium a chodbou k zadnímu východu. Tam parkovalo několik aut, většinou dodávek, kterejma dovezli na akci otroky. Zamával na jednoho z řidičů a předal mu mý vodítko s vysvětlením, že k němu jedu na zítřejší akci. Řidič si mě beze slova převzal a odvedl k dodávce.