Kieran: Dokud nás smrt nerozdělí - 10. Celtic Star

Koně měli tu výhodu, že topili. I když teploty u nás na severu začaly padat k nule, tak jsem při projížďce nikdy nebyl zmrzlej. Górdan jezdil rád a já mu hned, jak se mi zahojilo moje velectěný pozadí, musel dělat společnost. Že prej je jízda na koni výborná na bolavý záda a zpevňuje tělo. Určitě lepší kratochvíle, než makat v posilovně pod bičem otrokáře Jima.

Jim se na hradě objevil krátce potom, co doktor McKeenan řekl Górdanovi, že už jsem úplně zdravej. Můj milovanej sadista s modrou krví ho laskavě pozval na celejch čtrnáct dní. Ubytoval ho v západním křídle a vyzbrojil téměř neomezenou mocí nad mou maličkostí. Jako záminku si vybral moje bolesti zad a celýho hrudníku, který jsem při některejch pohybech měl a který jsem naivně přiznal.

„Jestli nechceš bejt na starý kolena zkroucenej jak paragraf, budeš muset posilovat a protahovat ty zádový svaly už pořád,” nechal se slyšet ten miláček Jim po prohlídce mý tělesný schránky. „Ta střela nadělala dost paseku, ale to ty víš,” zamručel si spíš sám pro sebe. Stál jsem před ním a před Górdanem nahej a oba si zamyšleně prohlíželi svaly pod mojí lopatkou, kde jsem měl jizvu.

„To nemyslíš vážně,” houkl jsem přes rameno.

„Tak zvedni pravou ruku a protáhni se.”

Udělal jsem, co po mně Jim chtěl, a ztuhnul ostrou bolestí. Do hajzlu! Jim měl pravdu a bohužel to viděl i Górdan. Teď mě bude honit jak ztopořenej ocas. Stáhl jsem ruku zpátky a podíval se na Jima.

„Takže?”

„Takže konec flákání,” Jim tleskl, abych věděl, kdy přesně můj sladkej a bezstarostnej život skončil. „Nejdřív se prohřeješ v sauně, pak ti to protáhnu a začneme s cvičením. A nakonec si dáš masáž, a když to stihneš, tak i pár bazénů.”

„Chceš mě zničit?” podíval jsem se na Górdana, ale ten se tvářil, že se ho to netýká. Když jsem ale vlezl do sauny, už tam seděl.

„Věř Jimovi, je fakt dobrej,” dal mi ruku kolem ramen.

Opřel jsem si o něj hlavu a zavřel oči. „Je větší saďour než ty, ale jak myslíš,” byl jsem smířenej s osudem.

„Myslím a nezapomeň, že budu kontrolovat, jestli Jima posloucháš. Neuškodí ti to.” Ruka mu sklouzla na mou bradavku a stiskla. Zajel jsem mu jazykem do ucha, takže zasykl vzrušením. Stočil se, aby mi šáhl mezi nohy. Sevřel můj ocas a jeho rty se přiblížily k mým.

Přesunuli jsme se na pohodlný široký lehátko v odpočívárně. Těla propletený, naše jazyky sváděly souboj o pusu toho druhýho a tvrdý ocasy se třely o sebe. Skončil jsem na zádech s roztaženejma nohama a Górdan hned zamířil prstama mezi moje půlky. Objímal mě a přitom mi jednou rukou zkoumal nejcitlivější místa těla. Prsty masírovaly koule a přejížděly přes hráz a díru. Občas nějakej článek prstu pronikl dovnitř, ale jen na chvilkovej průzkum. Pokaždý jsem se prohnul a říkal si o víc, ale zbytečně.

Dejchal jsem s otevřenou pusou, a když Górdan poctil moji růžičku celým malíčkem, skousl jsem mu ušní lalůček. „Přestaň si už hrát a vopíchej mě,” zasyčel jsem, prohnutej jak luk. Jednou rukou si mě přidržoval pod zádama a druhou mě pořád prstil.

„To budu muset,” přejel mi dlaní po betonovým ptáku. „Sice je Jim na holky, ale kdoví. Samotného tě s ním takhle nenechám. Co kdybys ho přivedl na hříšné myšlenky?”

„Mohli bychom ho vzít do trojky,” vypadlo ze mě bez přemejšlení. Jim byl pěknej chlap a stál by za hřích. Nečekal jsem ale ani ve snu, že by to Górdan vzal vážně. Chtěl jsem ho jen pozlobit.

Celej ztuhnul a bleskově mi sevřel koule. Zkroutil je a natáhl, až jsem zařval.

„Vážně bys to chtěl?” zavrčel mi do obličeje.

Jen jsem mu zíral do očí. Pořád mi drtil vejce, takže jsem nebyl schopnej ani myslet, natož mluvit.

„Jestli se jednou rozhodnu, že budeš mít dva chlapy,” syčel, „tak si pamatuj, že tě napřed oba seřežeme a pak ti společně narveme ocasy do prdele. Jedině tak si užiješ dva chlapy, takže si rozmysli, jestli mě ještě chceš provokovat.”

Konečně pustil mý koule a já zase začal dejchat. „Promiň, byl to blbej vtip,” kál jsem se pokorně.

„Tak teď odprosíš v kleče,” usmál se a hrábl po gelu.

Vystrčil jsem na něj zadek a připravil se, že to bude pěkně bolet. Bylo to poprvý od sexu s O’Sheridanem, takže jsem věděl, že první zásun bude drsnej. A Górdan neměl opatrnost v plánu, za to jsem si mohl svejma blbejma poznámkama sám. Jo! Trefil jsem se. Zarazil do mě ten svůj klacek s takovou razancí, že jsem málem skončil na břiše.

„Nelíbí?” bavil se, když jsem vykřikl bolestí a celej se stáhl. „Tak si představ, že v sobě máš dva, a třeba tě přejde nálada na vtipkování,” chytl mě kolem boků a začal přirážet. Teprve po pár minutách drsnýho sexu, ze kterýho jsem měl odřený kolena, sevřel můj ohon a začal ho dlouhejma tahama honit. Prohnul jsem se, aby mohl ještě hloubš a zakousl se do hřbetu ruky. Nechtěl jsem řvát moc nahlas, protože by nás Jim v posilovně mohl slyšet.

Vzpomínka na pěkně brutální sex odvedla moji pozornost od koňskýho hřbetu, na kterým jsem seděl. Projížděli jsme zrovna zvlněnou pastvinou, kde se až do podzimu pásly ovce. Teď už byla ohrada pustá a otevřená.

„Pohni kostrou,” volal na mě Górdan, kterej už s Irish Devil naklusal a pomalu se mi vzdaloval. Taky jsem pobídl svýho línýho valacha Shamrocka do klusu a pak do pomalýho cvalu.

„Už jsem se bál, žes usnul,” Górdan si na svým jízlivým tónu dal záležet.

„Živě jsem si představoval ty dva ocasy,” vrátil jsem mu to hned.

„Je ti líto, že se můžeš hýbat a sedět?” pobídl černýho hnědáka do cvalu. „Musím říct Jimovi, ať ti dá víc do těla, aby tě přešly roupy.”

Nacválal jsem taky a držel se Górdanovi po boku. Ruce na kohoutku, v lehkým pomalým cvalu. Zvlněná krajina kolem hradu byla pro koně ideální. Půda pastvin byla pružná a přitom se do ní nebořili. Jak z Górdanova temperamentního hřebce, tak z mý klidný vysloužilý hajtry sálala radost z pohybu. Když tak cválali vedle sebe, tak i ten můj lenoch hejbnul zadkem a nenechal si Irskýho Ďábla utýct.

„Vypadáš na tom koni už skoro jako jezdec,” Górdan přitáhl otěž a nechal koně vyklusat. „Možná je na čase pořídit ti zvíře, který umí i rychlejší pohyb než půl míle za hodinu.”

Skepticky jsem po něm hodil okem. Párkrát jsem ho viděl na Irish Devil v trysku i při skocích přes překážky. K jeho výchově koně neoddělitelně patřili. Jezdil na hony i na místní závody steeplechase. Na rozdíl ode mě byl s koněm srostlej. Já se ale cejtil mnohem líp na prkně ve vlnách. To aspoň nekopalo a nekousalo.

„Slušel by ti bělouš,” ozval se zase Górdan.

„To zní romanticky. Princ na bílým koni.”

„O jednom bych věděl.”

Koukl jsem po něm a snažil se tvářit klidně. Vyděsil mě ale pořádně. Tak proto mě tady honí po kopcích, protože mi chce koupit nějaký ferrari na čtyřech kopytech. Nebyl jsem si jistej, že chci jinýho koně než starýho dobráka Shamroka. Nezvládl bych nic tak svéhlavýho jako jeho černej ďábel.

„Když myslíš,” řekl jsem nakonec nejistě a sklonil hlavu.

„Narovnej se!” okřikl mě.

Poslechl jsem, i když svaly, poškozený střelou, zabolely.

Najednou byl Górdan těsně vedle mě. Zvolnil, takže Shamrok okamžitě taky zpomalil z klusu na krok. Irish Devil se sice nervózně točil a tancoval, ale Górdan seděl v sedle jako přibitej a nenechal si vnutit koňskej názor na rychlost.

„Pořád to bolí, co?”

„Jim mi dal zase pěkně do těla,” přiznal jsem. Ten drsnej opálenej chlap mě nejdřív vyřídil při protahování a posilování a pak mi na masérským stole zlámal všechny kosti v těle. Aspoň jsem měl ten pocit. Dokonce i slzičky vytryskly.

„Tak jedeme domů a o tvém novém koni si promluvíme ve vířivce. Vydržíš ještě klus?”

Přikývl jsem a pobídl toho svýho lenochoda. Udělal dva rychlejší kroky, ale dokud nepovolil Górdan otěže Irskýho Ďábla, nenaklusal. Teprve pak se nechal přesvědčit.

Do koupelny mě Górdan málem odnesl a svlíkl ze mě oblečení. Celej šťastnej jsem zalezl do horký vody, plný bublinek. Voněla nějakejma bylinkama. Opřel jsem se o Górdanův hrudník a zavřel oči. Bylo mi nádherně. Absolutní relax.

„Dokážeš si představit tu krásu?” začal tiše Górdan. „Já na černém koni a ty na bílém, bok po boku na našich krásných zelených loukách?”

Jo, představil jsem si to, jak se celej zabahněnej každou chvíli šplhám na mého sněhobílého krasavce zpátky. Nevím, kde se v tom tvrdým chlapovi, kterej mě objímal, brala ta romantika. Tuhle část jeho osobnosti jsem vůbec neznal. Znal jsem ho jako bezcitnýho hajzla v čele vojenský buňky a nesmlouvavýho partnera politiků. Taky jsem ho znal jako přísnýho, ale pozornýho pána a vášnivýho i něžnýho milence. Viděl jsem ho zlomenýho strachem o dceru i rozzuřenýho vztekem. Nikdy jsem ale neviděl romantika, až teď.

Górdan mě hladil pod vodou a já si taky představoval. Moje romantika ale byly vlny oceánu a sametová voda v bazénu na Bahamách. A pak taky papoušci, co chtěj po irsku vykouřit.

Záda mě ve vodě úplně přestaly bolet. Asi působily i ty bylinky. Uvolnil jsem se a zase mohl zhluboka dejchat. Fungovalo to, ale jen do tý chvíle, než jsem se chtěl z vody zvednout. Udělal jsem nějakej blbej pohyb a ztuhnul v bolestivý křeči.

Jim se netvářil zrovna nadšeně, když se objevil v masérně. Nedivil jsem se mu, už měl mít dávno volno. Nemusel se ani přetvařovat a svoji náladu skrejvat, protože jsme tam byli jen sami dva. Górdan zmizel do pracovny vyřizovat nějaký papíry. Zjevně Jimovi naprosto důvěřoval. Bylo to vlastně poprvý, co jsem byl s fyzioterapeutem úplně sám. I na Bahamách byl nablízku vždycky aspoň jeden bodyguard.

Jim mi prohnětl záda, takže jsem si užil další bolest. Ani se mě nemusel ptát, co mě bolí, dobře ty stažený svaly cejtil pod prstama. Vynadal mi, protože mi řekl, co nesmím dělat, a to já přesně udělal. A pak mně v sedě prokřupal záda tak, že jsem myslel, že mě přelomil vejpůl. Pomohlo to ale, protože když mi pak řekl, že mě ještě namasíruje, už jsem se mohl hnout bez ostrý bolesti.

Byl jsem na masérským stole nahej. V malý místnosti bylo teplo a Górdanovo pravidlo, že budu před Jimem, jak mě panbůh stvořil, platilo pořád. Jim mi svejma velkejma pazourama dost důkladně uvolňoval svaly zad a sjížděl čím dál níž. Promasíroval mi trapézy a pak zamířil podél páteře dolů ke kostrči. Jel po ní jednou rukou, prsty namířený dolů a jedním prstem mi zajel až mezi půlky. Ztuhnul jsem a přestal dejchat, když mi prst bezostyšně přejel po růžičce.

„Neříkej, že se ti to nelíbí,” ozval se Jim, když jsem se ohradil a sevřel půlky k sobě.

Chtěl jsem se zvednout ze stolu, ale on mě tvrdě přirazil druhou rukou zpátky do lehu. Sílu měl neskutečnou a chvaty z wrestlingu se mu hodily. Byl jsem bezmocnej, ale taky ohromenej jeho nekompromisní dominancí. A navíc jsem měl pořád jeho prst hluboko mezi půlkama. Tsunami vzrušení mě zaplavila ve vteřině. Hormony se mi prolily tělem a zajistily ty správný reakce. Zhluboka jsem se nadechl a uvolnil křečovitě sevřený svaly. Zvídavej prstík se hned začal činit a nejen kolem mý díry. I uvnitř!

„Tak seš hodnej chlapeček,” bavil se Jim, jak jsem ochotně roztáhl nohy. Ruka hned zamířila níž a zmáčkla mi dost bolestivě koule. Prstík se ale hned vrátil zpátky a zajel dovnitř. A pěkně hluboko. „Kdybychom tu byli sami, přivázal bych tě a vomrdal, že by se ti vo tom tejden zdálo. Já nejsem jenom na holky a ty ses mi líbil vod prvního dne,” pořád mi dost drsně šoustal díru už třema prstama. Druhou rukou si vytáhl klacek z poklopce a rychle si ho honil. Byl jsem úplně vyřízenej tím, jak mě nekompromisně ovládl. Dominantní stejně jako Górdan. Tiše hekal a mlaskavý zvuky zrychlovaly.

„Otevři hubu!”

Zase jsem poslechl. Jako v transu. Jim vytáhl prsty z mýho zadku, obešel mě a vrazil mi cukající péro do pusy. Nechal jsem ho sklouznout až do krku a přisál se k němu a v tu chvíli mi začal stříkat horkou mrdku do krku. Všechno jsem spolykal a pak olízal nejen jeho ocas, ale i prsty.

„Koukám, že si tě Sir Górdan dobře vychoval,” pochválil mě Jim. „Když budeš hodnej, příště si užiješ víc.”

„Žádný příště nebude,” sedl jsem si na lehátku. Najednou se ozvalo svědomí. Tohle přece dělat nemůžu. Patřím Górdanovi a tohle byla nevěra! Slezl jsem z lehátka a zabalil se do osušky. Vzrušení bylo pryč, stejně rychle jako se objevilo.

„Ty budeš ten poslední, koho se budu ptát,” posmíval se mi Jim. „Přeperu tě, kdykoliv se mi zlíbí, na to nezapomeň.”

„Ty kurvo!” vyjel jsem na něj. „Když řeknu Górdanovi, co sis na mě zkusil, vyrazí tě!”

„Neřekneš. Nejseš práskač,” konstatoval Jim a měl pravdu. Górdan se tohle nikdy nesmí dozvědět. Ne po maléru s Willym. Další průser jsem si fakt nemohl dovolit. Górdanova důvěra byla křehká a já byl v moci tohohle zápasnickýho psychopata.

Sklesle jsem se odploužil do sprchy a do postele. Večeře byla až za hodinu, tak jsem chtěl bejt chvíli sám a srovnat si myšlenky. Jim mi řekl, že na chvíli, kdy spolu budeme sami, čekal pěkně dlouho. Tak holt budu muset zajistit, abychom spolu sami už nikdy nebyli. Řešení se zdálo jednoduchý a prostý a mně se hned ulevilo. Světlo na konci tunelu se přiblížilo.

Ferrari na čtyřech kopytech dovezl přepravní box o dva dny pozdějc. Stájník ho vyvedl ven a předvedl na cestě před stájovejma boxama na prvním nádvoří.

„Představuji ti Celtic Star,” obřadně mi oznámil Górdan. Oči mu svítily nadšením o hodně víc než mně.

Nabídl jsem koni jablko a poplácal ho po krku. Pak jsem ho obešel. Stál kupodivu klidně a netancoval tak, jako to míval ve zvyku Górdanův černej poděs. Pohladil jsem svalnatej koňskej zadek, vykartáčovanej do čtverců, přejel koni po nohách a zvědavě mu koukl mezi nohy. Dost se mi ulevilo. Górdan mi nekoupil bláznivýho hřebce, ale valacha. Aspoň jedno bezvýznamný plus. Jediný koňský koule se vyskytovaly pod prdelí Irish Devil a z jeho pětiletýho temperamentu jsem měl fakt respekt. A nebyl jsem sám. I stájník se sem tam chlubil kousancema a kopancema od miláčka Jeho Lordstva.

„Je mu šest, a až ho uvidíš v klusu a ve cvalu, zamiluješ si ho. Jako by se kopyty ani nedotýkal země a plaval vzduchem. Jel jsem na něm a připadal si jako na vzduchovém polštáři.”

„Má brzdy?” zeptal jsem se prakticky a prohlížel koni naleštěný kopyta. Byl čerstvě okovanej, takže chybělo jen sedlo a uzda a mohli jsme vyrazit na projížďku. Kůň měl ale za sebou dlouhou cestu, takže něco takovýho by Górdan nikdy nedopustil. Ty čtyřnohý stroje na modřiny miloval a choval se k nim mnohem líp než ke svýmu sexuálnímu otrokovi.

„Jízda na koni je skvělá rehabilitace,” ozvalo se mi za zádama. Jim! Otočil jsem se a zabil ho pohledem. Nic si z toho ale nedělal.

Od chvíle, kdy mě ten hajzl zneužil, se mi dařilo s ním nebejt ani minutu sám. Požádal jsem Górdana, aby byl při cvičení vždycky se mnou, a on bez podmínek souhlasil. Vzal to tak, že si rád taky protáhne a posílí tělo, a když Jima platí, může se věnovat nám oběma. Tím jsem měl tuhle noční můru prozatím z krku. Milá kurva Jim vůbec nevěděl, s kým si začal. Že já nejsem jen tak nějakej chlapeček na hraní.

Stájník zavedl Celtic Star do boxu. Sněhobílej valach bez jedinýho odznaku nebo náznaku grošování vypadal po dlouhý cestě až z Corku v pohodě. Že je úplně jinde, než byl zvyklej, na místě plným novejch pachů, ho nevyvedlo z pohody. Zato Irish Devil málem zbořil přepážku boxu, když ucejtil novýho obyvatele. Frkal a hrabal kopytama, jako by chtěl říct, že jeho se nikdo na nic neptal, i když on je tu šéf. Zato můj zlatej Shamrock jen natáhl hlavu a zvědavě bělouše očichal. A když jsem mu dal jablko a mrkev, ztratil o souseda zájem úplně.

„Zítra si vyjedeme, ale teď budeš mít nějaké povinnosti,” zašeptal mi Górdan do ucha tak, aby to nikdo neslyšel. „Počkej na mě nahoře,” políbil mě.

„Ano, pane,” zasvítily mi oči. V mučírně už jsme pěkně dlouho nebyli, ale před pár dny mi Górdan přikázal ji celou uklidit a vydezinfikovat hračky. Bylo páteční odpoledne, takže personál hradu do pár minut zmizí a na víkend odjede i Jim. Dost se mi ulevilo, že pojede taky pryč. Tejden jsem zvládl, tak ještě jeden a bude klid. A pak už se postarám o to, aby se sem Jim nikdy nevrátil.

Vyběhl jsem do podkroví a až tam se svlíkl donaha. Nasadil jsem si pouta a klekl si na kobereček s jistotou dlouhýho čekání. Górdan nepřijde dřív, než bude hrad úplně prázdnej. Objevil se ale docela brzo. Rozhodl se šetřit moji chatrnou tělesnou schránku. Nasadil mi obojek, ale vzal ten užší a moc ho neutáhl. Pak mi řekl, ať vstanu a hodně se rozkročím. Ruka mu zamířila mezi mý nohy. Promnul mi koule a vytasil se s padáčkem a závažíčkama i na bradavky.

„Neslyšel jsem, že bys mi za Celtic Star poděkoval,” obratně vymyslel důvod pro můj trest.

„Promiňte, pane,” měl pravdu. To jsem prošvihl a Górdana to určitě mrzelo. Sice věděl, že z koní nejsem tak na větvi jako on, poděkovat jsem mu ale za ten velkorysej dar měl. Celtic byl plnokrevník a určitě nestál dvě libry. Byl příliš dokonalej na to, aby byl levnej. Ušlechtilý zvíře s předky, co jsou zapsaný v plemenný knize v Londýně. No nic, tak teď za tu neuctivost budu muset odprosit. A to já rád.

Górdan mě připoutal do středu mučírny. Ruce vytažený nahoru, nohy doširoka rozkročený, přicvaknutý k okům v podlaze. Byl jsem napnutej jako struna, bez možnosti pohybu. Ještě před pár dny bych to s bolavou půlkou hrudníku nedal.

Padáček se závažíčkama už jsem hodně dlouho neměl. Górdan zvolil ale docela malý olůvka, takže to nebolelo ani zdaleka tak jako těžkej ocelovej kroužek. Stejný závažíčka mi ale zavěsil i na kroužky v bradavkách a to už bylo mnohem horší. To už jsem zasykl bolestí.

Ocas mi tepal přívalama krve, když se Górdan svlíkl donaha a zavázal mi oči. Pak mě políbil a přimáčkl se na mě rozkrokem, abych cejtil jeho erekci.

„Těš se, tohle bude nadlouho,” zašeptal a sjel mi jazykem po krku dolů na hrudník. Obkroužil dvorec a nataženou bradavku lehce skousl. Pak udělal totéž na druhý straně. Sykal jsem vzrušením a hrozně si ten trest užíval. To ale nebylo úplně v plánu.

Švih!

Důtky mě zasáhly doprostřed zad. Trhnul jsem sebou překvapením i bolestí, ale zase to nebylo tak hrozný, jak by mohlo. Górdan vzal důtky z měkký kůže a ne žádný zapletený řemínky.

Švih, švih, švih…

Začal mě šlehat po zádech i vystrčeným zadku. Cejtil jsem, jak mi kůže rudne a zahřívá se, ale bolest se dala zvládnout.

Švih, švih, švih…

Odložil důtky a obešel mě. Jemný prsty mi přejely po nataženejch bradavkách a pak je zas poškádlil jazyk. Ruka se mezitím přesunula na můj tvrdej ohon. Kapka gelu na špičku a palec ji rozetřel po žaludu. Další gel na celej ocas a pevnej úchop celou dlaní a prstama. Prohnul jsem se v náznacích přírazů, když si Górdan klekl a vzal můj ohon do pusy. Jednou rukou po něm pumpoval a žalud zpracovával jazykem. Rty mezitím přejížděly po rantlu.

Ucejtil jsem druhou ruku na horkým citlivým zadku.

„Ještě ti to vylepším,” zvedl se a jeho horkej dech ovanul moje ucho. Slyšel jsem, jak prohrabuje zásuvku. Když našel, co hledal, přišel ke mně zezadu. „Povol se,” přikázal.

Hrbolatej a prohnutej kolík do mě zasunul jedním pohybem. Nebyl nijak silnej, ale výstupky a jeho konec dráždily ty správný místa. Sevřel jsem ten kus studený oceli v sobě. Górdan si zas stoupl o krok dál a důtky znovu prořízly vzduch.

Švih, švih, švih…

Kolík jsem cejtil při každým úderu. Górdan mě bil přes zadek a já uhýbal a stahoval půlky k sobě. A kolik se ve mně pohyboval a dráždil mi svěrač i prostatu.

Švih, švih, švih…

Górdanovy rty se znovu dotkly mýho žaludu. Ruka sevřela ocas a začala honit. A druhá přitlačila kolík dovnitř a na prostatu. Zamručel jsem a zrychlil přírazy. Jestli tohle byl trest za nezdvořilost, tak bych si ho dal i s přídavkem. Hekal jsem a Górdan mě jazykem dováděl do ráje. Čert vem zmrskanej zadek a záda, to byla jen třešnička na dortu. Cejtil jsem, jak mi v ocasu cuká a předmrdka teče proudem.

Ještě chvíli se Górdan mazlil s mým pérem, ale pak se zvedl, aby si taky užil. Vytáhl ze mě kolík a bez odporu do mě zajel až po koule. Příraz na zmrskanej zadek zabolel, že jsem zařval a celej se stáhl.

„Takhle drž,” přimáčkl mi půlky k sobě dlaněma, že to ještě víc zabolelo, a pak začal přirážet. Byl drsnej jako vždycky. Závažíčka na padáčku i na bradavkách se houpaly a slast rostla do nebes. Nakonec mi zas sevřel ohon a stačilo pár tahů a stříkal jsem a Górdan hned po mně. Řval jako jelen v říji a já ho ždímal svejma stahama.

Když mě odvázal, složil jsem se na zem úplně vyřízenej. Natřel mi zbitý místa olejem Mistra Nobu a odnesl mě do vířivky. Vyjeknul jsem, když jsem si do teplý vody ponořil zbitej zadek a záda, ale bolest po chvíli přešla. Dal jsem Górdanovi hlavu na rameno a zavřel oči. Bylo mi s ním nádherně.