Kieran: Za chyby se draze platí - 18. Večeře

Probudila mě šílená bolest. Během setiny vteřiny jsem byl vzhůru a zíral do tváře sadisty George. Tahal mi za kroužky v bradavkách.

„Vstávej, Šípková Růženko, dneska je tvůj velkej den. Budeš hvězdou večera,” bavil se na můj účet.

V momentě jsem byl venku z klece a očima kontroloval, jestli mi neteče krev. Tahal mi za kroužky opravdu silně, ale zranění neobnovil. Asi věděl, co dělá, anebo zkoušel, jak dobře se hojím. A v tom jsem byl fakt přeborník.

Odvedl mě do sprchy, kde jsem se musel umejt zvenku i zevnitř. Divil jsem se, že si zase neužil mý ponížení při klystýru, ale připisoval jsem to nedostatku času. Určitě nebudu jedinej otrok, kterej bude večer bavit hosty, a asistenti Mastera Tylera musej na tu slávu všechny připravit. Otřel jsem se a musel si stoupnout rozkročmo s rukama za hlavou. V rukou svalovce se objevila lahvička s olejem, kterým mi pečlivě natřel celý tělo, aby se mi leskly svaly. Nevynechal jedinej centimetr kůže a zejména si dal záležet na místech, kde to bylo nepříjemný. Bezohledně mi stiskl koule, a dokonce mi strčil prst do zadku.

Stál jsem tam bez hnutí a zatínal zuby, zejména když mi přejížděl po bradavkách. Nenapadlo mě ale, že splní Masterův slib, anebo spíš hrozbu přívěsků hned ráno. Doufal jsem, že je dostanu až večer, jenomže to jsem se šeredně sekl. V rukou svalovce zacinkaly ocelový zvonečky s karabinkama.

„Zhluboka dejchej,” poradil mi a pak chytl kroužek v mý pravý bradavce a zacvakl do něj zvoneček. Kroužek ale pořád držel, takže jsem zatím žádnou velkou bolest necejtil. Druhej zvoneček podal mně a podržel mi druhej kroužek, abych si ho sám pověsil. Překvapilo mě, že je ten malej zvoneček dost těžkej. Došlo mi, že to bude hodně bolet, až tu váhu ponesou moje bradavky. Neměl jsem ale na výběr a musel si ho pověsit.

Svalovec George pořád dál držel kroužky a díval se mi do očí a můj dech se zrychloval, protože mi bylo jasný, k čemu se chystá. A pak prostě oba kroužky pustil a já šel do kolen. Zařval jsem a chytl se za bradavky, ale ten hajzl mi ruce vypáčil za záda a kroužky se závažíčkama se rozhoupaly. Klečel jsem na zemi, snažil se dejchat a hypnotizoval kapky krve, rozstřikující se po podlaze. Nebyly z mejch bradavek ale z jazyka, jak jsem se při pádu na zem kousl.

„Ukaž?” podíval se mi do pusy, jestli jsem si nevytrhl kroužek, ale ten byl v pořádku na svým místě, to jsem si zkontroloval hned. „To bude dobrý, donesu ti pak led,” řekl jen a odvedl mě zpátky do mý garsonky metr krát metr krát metr.

Lehl jsem si na bok a chytl si kroužky v bradavkách. Ty zvonečky byly fakt síla a já měl sto chutí si je prostě sundat. Bál jsem se ale, že bych si to pak šeredně vodsral. Tady jsem nebyl doma u Górdana ani u Mastera Frederica. Tady by mi nikdo nic neodpustil.

Objevil se sám Master Tyler a hned mi baterkou posvítil do pusy. Pak mi nastříkal na jazyk nějakej sprej, kterej sice chvíli pálil, ale bolest utišil během pár sekund. Navíc na podlaze přistála miska s ledem, abych si mohl jeho cucáním zastavit krvácení.

„To je procaine, nech ho aspoň deset minut působit, než si vezmeš led. Pak nebudeš cítit bolest několik hodin,” poradil mi Master Tyler. Pak ještě zkoukl moje zmučený bradavky a zmizel. Znovu jsem se stočil do klubíčka a dal doslova ruce na prsa. A pak jsem prostě usnul jako špalek.

Oba svalovci si pro mě přišli až za dost dlouho. Měli na sobě kožený kalhoty, doplněný pár řemenama přes hrudník. Na hlavě kukly, aby hosti neviděli jejich tváře. Odvedli mě do vyšetřovny, kde mě čekala cévka. Nevím, co by jim udělalo, kdyby mě nechali normálně vychcat. Jakýkoli ponížení se ale hodilo. Další položkou na programu odpoledne bylo podvázání mejch koulí. Použili černej tenkej provázek, ale na bolesti to vůbec nic neměnilo. Bolelo to jako čert.

K poutům na zápěstích a kotnících jsem dostal ještě otrockej obojek a k němu těžkej řetěz. A druhej těžkej řetěz mi svalovci zacvakli k provázku na šourku. Zalapal jsem po dechu, ale bolest se ještě dala vydržet. Houpání zvonečků na bradavkách bylo v tu chvíli mnohem horší. To se ale změnilo v okamžiku, kdy si jeden ze svalovců vzal řetěz od mejch koulí do ruky a zatáhl za něj. Měl jsem co dělat, abych se udržel na všech čtyřech a nerozplácl se na zemi. Jeden svalovec mě táhl dopředu jako psa na obojku a druhej šel za mnou a tahal mi za koule. Dokonale sehraná dvojka.

Odvedli mě na pódium ve společenským sále. Nebyl tak velikej jako v domě na londýnským předměstí, ale byl luxusnějc zařízenej ve stylu pokleslýho a zdobnýho rokoka. Vyřezávaný ozdoby, zlacenej nábytek, cherubínci s obrovskejma ocasama. Na stěnách byly malby, za který by se nemusela stydět ani fantazie markýze De Sade. Na velkejch plochách mezi těžkejma závěsama se odvíjelo mučení, bičování a znásilňování mladejch chlapů jinejma chlapama. Byly tam výjevy jak od svatý inkvizice i mrskání zajatce na pranýři, všechno v živejch barvách, dokonalejch detailech a nadživotní velikosti. Zvedl jsem oči ke stropu a tam se odehrával antickej výjev hromadnýho sexu při opulentní večeři. Víno tam teklo proudem a všude byly plný mísy jídla a ovoce. Mezi tím se proplejtaly nahý postavy kluků a mužů ve všech polohách při sexu. Inspirativní výzdoba. Hned jsem si vzpomněl, co mě dnes večer čeká.

Na pódiu už bylo připoutanejch šest otroků. Všichni rozkročený, ruce rozpažený. Koule měli podvázaný stejně jako já. Moji dva svalovci mě dovedli na kraj řady a připoutali na poslední volný místo. Pak mi se zjevnou ironií popřáli dobrou zábavu a šli se věnovat přípravě nástrojů pro trestání. Na stěnu pokrytou mnoha háčky a držáčky postupně zavěšovali všechny možný druhy důtek, bičíků, různě dlouhejch karabáčů a řemenů. Další na řadě byly kožený a dřevěný plácačky a vařečky všech možnejch tvarů a dýlek. Díval jsem se na ty bicí nástroje s hrůzou, protože většinou z nich jsem nikdy v životě nedostal. Dokázal jsem si ale představit, že když taková dlouhá dřevěná plácačka práskne do zadku, bude to šílená bolest. A já měl zadek ještě pošramocenej od rákosky.

Na stole na pódiu se objevily různý další pomůcky: anální kolíky všech možnejch rozměrů a tvarů, nafukovací dilda a obří vibrátory, zabalený cévky a dilatátory. A taky se tam objevil obávanej polní telefon se svorkama a drátama. Sledoval jsem ty přípravy a strašně mě to vzrušovalo. A nebyl jsem sám. Když jsem se podíval na ostatní otroky, tak ocasy nám stály všem.

Do sálu vešel Master Tyler. Měl na sobě efektní rudou kůži v kombinaci s černejma doplňkama. Dokonce i jeho důtky, který měl v ruce jako rekvizitu, byly rudý. Vypadal ďábelsky. Vystoupal po třech schůdcích na pódium a prohlídl si řadu svejch otroků. Šel z druhý strany, takže ke mně přišel až nakonec. Každýmu z nás ošahal ocas a stiskl varlata. Potom řadu obešel zezadu a každej jsme dostali pár ran důtkama mezi lopatky. Znovu nás obešel zepředu a důtky si zatancovaly na břiše každýho z nás.

„Za chvíli přijdou mí hosté, tak se snažte,” Master Tyler se postavil na kraj pódia a začal nám vysvětlovat pravidla večera. „Bude se dražit vaše potrestání a omrdání, tak mi koukejte vydělat co nejvíc peněz. Ten, kdo vydělá nejmíň, bude zítra potrestán.” Zadíval se na mě a pak přišel blíž a poplácal mě po tváři. „Pro tebe to neplatí, zlatíčko. Tobě ošukají všichni mí nejváženější hosti buď prdel, nebo hubu, a všichni za to už sakra dobře zaplatili.”

No bezva, jen jsem nějak nevěděl, jestli se mám radovat, nebo brečet, že mám protekci.

„Jsi příliš hezký, takže tě všichni chtěli,” řekl mi ještě tiše.

Možná bych si mohl nechat narůst plnovous a oholit si hlavu abych měl klid, napadlo mě. Moje vizáž mě až příliš často přiváděla do malérů. Strhával jsem na sebe sakra moc pozornosti.

Začali přicházet první hosti. Některý si sedali ke stolkům, povídali si a nevěnovali nám moc pozornosti, ale většina zamířila od dveří rovnou na pódium. Musel jsem strpět bezpočet pátravejch rukou na svým ocasu a varlatech, nekonečný roztahování, prohlížení a prstění díry. Nejhorší ale bylo tahání za bradavky a strkání prstů do pusy. Každej dotyk kroužku v jazyku bolel a netrvalo dlouho a ucejtil jsem v puse zase krev. Díkybohu na to jeden z hostů upozornil Mastera Tylera a ten mi jazyk zase umrtvil anestetickým sprejem. Krev sice tekla dál, ale bolest zmizela.

Začala se podávat večeře a k ní i tištěnej program dnešní dražby trestání otroků. A po jídle, při kávě a dezertu to začalo. Dražilo se zmrskání důtkama, seřezání prdelí otroků malou plácačkou a velkou plácačkou, bití rákoskou přes zadek, chodidla, koule i ruce. Se vzrůstajícím zděšením jsem sledoval ten výčet trestů a říkal si, že to nemůžu přežít. Ani ve snu mě nenapadlo, že kromě ošukání budu muset taky strpět velkej anální kolík a bití asi deseti různejma nástrojema. Ostatní otroci na tom ale byli podobně. Kolík nebo vibrátor si užije každej z nás a lišily se jen bicí nástroje, i když koženej řemen si taky smlsne na každým zadku.

Zatímco se hosti bavili s vibrátorama a análníma kolíkama, přinesli asistenti Mastera Tylera na pódium kovovou konstrukci pro připoutání trestanýho otroka. Svařenej rám z těžkejch trubek, opěrka pod bedra, kovový pouta na ruce a nohy a u země kruh kolem krku. Pevná věc, nedovolující téměř žádnej pohyb, nutící otroka k maximálnímu vystrčení prdele. Bylo to jen o trochu pohodlnější než kláda, kterou tak rád používal Górdan.

Podíval jsem se po řadě otroků v poutech. Asi každej z nich měl podobně vyděšenej anebo zoufalej výraz jako já. Všiml jsem si, že některý dostali opravdu velký anální kolíky, takže se v jejich obličeji odrážela i pěkná dávka bolesti. S trestama se začalo od druhýho konce, takže já jsem pokaždý přišel na řadu až jako poslední. Mohl jsem si proto v hrůze vychutnat řev všech šesti ubožáků, co to slízli přede mnou. Stav jejich prdelí jsem sice neviděl, protože zadek měli vystrčenej na diváky, ale určitě to musela bejt síla. Vzrušení muži v sále, kterejm ostatní otroci Mastera Tylera obdělávali ocasy, komentovali celý divadlo přímo květnatě, takže jsem věděl o každý krvavý prdeli úplně všechno.

Z dlouhýho stání v rozpažení už mě bolely záda i ramena. Kroutil jsem se, abych si nějak ulevil, když mě mezi lopatky zasáhl strašlivým prásknutím karabáč.

„Stůj klidně a nemel se!” ozval se za mnou jeden ze svalovců.

Konečně jsem přišel na řadu. Odvedli mě z mýho místa a připevnili do železný konstrukce a já si mohl vyzkoušet, že se opravdu nemůžu skoro hnout. Prdel s kolíkem jsem měl vystrčenou a za mě si stoupl výherce dražby zbití mé maličkosti velkou dřevěnou plácačkou. Už u prvního bitýho otroka jsem pochopil, že počet ran si určí host sám, ale že maximum je dvacet pět ran každým nástrojem. A taky jsem pochopil, že rány naplocho přes kolík jsou extrémně bolestivý a extrémně žádaný. Samý skvělý vyhlídky!

Prásk!

Host se rozmáchl a šlehnul mě plácačkou přes obě půlky i přes kolík šílenou silou. V první chvíli jsem myslel, že mě přerazil. Zařval jsem, protože bolest vystřelila z celý plochy mý vystrčený prdele najednou, doprovázená prudkou bolestí v konečníku od rány přes kolík.

Ne, tohle nemůžu dlouho vydržet. Plácačkou jsem ještě nikdy nedostal a už ani v životě dostat nechtěl. To jsem měl ale smůlu!

Prásk! Prásk! Prásk! Prásk!

Další rány dopadaly na můj bolavej zadek. Některý jen na jednu nebo druhou polovinu, ale většinou byly mířený doprostřed, asi abych nezapomněl na kolík uvnitř.

Prásk! Prásk! Prásk! Prásk!

Prásk! Prásk! Prásk! Prásk!

Řval jsem na celý kolo a chlapi v sále byli nadšený. Slyšel jsem výkřiky nedočkavosti, jak se těší, až mi tu rudou prdel pořádně protáhnou a já vůbec nesdílel jejich nadšení. Po ránách, který jsem schytal přímo na díru, to bude něco šílenýho. Konečník jsem už teď měl celej bolavej, a to večer sotva začal.

Prásk! Prásk! Prásk! Prásk!

Prásk! Prásk! Prásk! Prásk!

Plácačka dál nemilosrdně rozbíjela mou zadnici. Host, kterej si ji vydražil, se brutalitou mohl rovnat Masteru Tylerovi. Když mě on mrskal rákoskou, bylo to se stejným elánem a nulovejma ohledama. Šlo jen o to, způsobit mi maximální bolest, ne o to, abych si to třeba taky ve svý masochistický dušičce užil.

Konečně můj první trest skončil a hosti si mohli hezky zblízka prohlídnout a osahat mou zmasakrovanou zadnici. Když se dostatečně pokochali tou nádherou, odvedli mě svalovci zpátky na mý místo a zase připoutali. Na trestnou konstrukci zamířil znovu první otrok. Stejně jako já měl dostat druhej trest koženým řemenem. Host, kterej ho bil, si dával fakt záležet, takže ten chudák ječel jako siréna od první rány. Bylo mi jasný, že na tom budu podobně.

Zvrácená sadistická hra pokračovala bez nejmenšího ohledu na bolest otroků. Hosti nás řezali dle libosti nástroji, který si vydražili, a Master Tyler i jeho asistenti temně vyhrožovali každýmu chudákovi, kterej se vzpíral a bránil připoutání na trestnou konstrukci. Jak čas postupoval, byly pokusy o odpor častější a nejednou byly potrestaný elektrošokama do varlat na zklidnění. Když jsem viděl, co to s otrokama dělá, radši jsem se nebránil.

„Panebože, dokončete už to trestání, ať ho můžu vomrdat,” nechal se slyšet někdo za mejma zádama. Hladil mě po seřezaný prdeli a roztahoval půlky.

„Dobrej nápad, už zbejvaj jen moje důtky!” ozval se další host. „Zmrskám ho tady, ať se nezdržujeme.”

Host si stoupl za mě a začal mi sázet důtkama jednu ránu za druhou mezi lopatky a na celý záda. Prohejbal jsem se v poutech v rámu a snažil uhnout, ale úplně zbytečně. Protože ale byli všichni nadržený na to vrazit mi svý ocasy do zadku nebo do pusy, netrvalo mrskání důtkama nijak dlouho.

Odvedli mě z pódia do vedlejší místnosti. Byla hodně velká a poskytovala hostům veškerý pohodlí pro sex s otrokama. Bylo tam několik konstrukcí na různý znehybnění otroka, v jednom rohu byla zavěšená síť z řetězů, byla tam obrovská postel s několika řadama kovovejch ok, kam by se dali připoutat aspoň tři otroci najednou. Hosti si prostě mohli vybrat, v jaký poloze chtěj svýho otroka vobtáhnout.

„Jestli nebudeš poslušnej, tak si spolu před tvým odjezdem ještě užijeme takovou jízdu, že se z toho posereš!” přišel mě Master Tyler mile varovat a jako potvrzení svejch slov mi rozvázal koule a surově je zmáčkl, až mi vytryskly slzy. To už jsem měl ruce i hlavu v kovový kládě, u který jsem stál ohnutej, a jeden ze svalovců mi mezi kotníky zapínal rozporku. Dost dobře jsem nechápal, co by asi zmohla moje neposlušnost, když jsem se nemohl ani hnout. Nebylo v mý moci zabránit ošoustání mýho zadku nebo pusy. Dokonce i rozporku mezi čelisti jsem dostal.

„Někteří hosté mají radši, když otrok není připoutaný a znehybněný. Chtějí střídat různé polohy a ty je poslechneš a pěkně jim podržíš,” vysvětlil mi Master Tyler, jako by mi četl myšlenky. Přitom mi pořád masíroval koule, který se s bolestí probouzely k životu.

No výborně, takže oni si na mě budou vybíjet svý sadistický choutky a já budu jen poslušně trpět. Už jsem se nemohl dočkat. Master Tyler mě poplácal po seřezaným zadku a pak mi vytáhl kolík, aby si mohl prohlídnout moji bolavou díru. Dostal jsem přes kolík nejen plácačkama, ale dokonce i obuškem, a to byla fakt síla. Nezapomenutelnej zážitek, jako by do mě zatloukali kůl kladivem.

Prvních pár hostů už přišlo do místnosti. Asi už je přestalo bavit poslední kolo výprasku na pódiu a přišli si užít svý předplacený služby.

„Páni, taková krásně rudá prdel mě nesmírně vzrušuje,” nechal se slyšet ten nejnedočkavější z nich, kterej se už na pódiu těšil na mý omrdání. Neviděl jsem jeho ocas, ale po roztažení kolíkem do mě vnikl bez nejmenších problémů. Vystrčil jsem pořádně zadek, aby to moc nebolelo, ale tvrdý přírazy jsem na svým zbitým zadku stejně bolestivě pocejtil. Bylo to ale lepší než bití přes kolík, takže jsem ani nepípl a jen poslušně držel, jak to chtěl Master Tyler.

Netrvalo dlouho a už se první ocas začal cpát i mezi mý rozevřený čelisti. Nebejt anestetika ve spreji, nezvládl bych to. Kroužek v jazyku jsem cejtil při každým pohybu ocasu a host si ho taky pochvaloval. Vzrušoval ho, takže se k mý radosti udělal docela rychle. Mezitím se i do mý prdele natlačil podstatně větší klacek než ten první, takže jsem si užil další dávku bolesti. Byl jsem ale už tak otupělej, že jsem nijak nereagoval. Cokoliv bylo lepší než bití do kolíku. Někdo mi pod nos strčil lahvičku poppers, abych se uvolnil a víc si to užil. K ničemu! Snižujou tlak, takže se mi udělalo jenom zle.

Po nějaký době už se mi dění v místnosti začalo slejvat do nekonečnejch přírazů zezadu i zepředu. VIP hostů bylo sice jen deset, ale měl jsem dojem, že si se mnou každej užil aspoň dvakrát ve všech možnejch polohách. A Master Tyler zářil, protože jsem byl ve svý rezignaci ten nejposlušnější otrok na světě. Když to řádění ocasů ukončil, už mi bylo všechno jedno. Zvedal se mi žaludek z množství semene, který jsem spolykal, a zadek mě neskutečně bolel. Ještě pevně připoutanej jsem ucejtil jehlu do paže.

„To abys hned nezavolal fízlům, až tě auto vyloží,” vysvětlil mi Master Tyler v posledních záblescích vědomí. A pak už byla jen tma.