Romány

Na rozdíl od chlapa, který mne prohledával na tom rybářském člunu, byl doktor opatrný a jemný, takže jsem jeho prst ve svém zadku nepovažoval za takovou potupu. Zasunul mi ty čípky hodně hluboko a pak mi řekl, ať zůstanu ležet na břiše, aby čípky zůstaly uvnitř. To mi vyhovovalo. Alespoň jsem nemusel řešit, co s ocasem, který se začínal povážlivě hlásit o slovo. Kdyby si toho doktor všiml, asi by to byl docela trapas.

Sebastian se protáhl. Podíval se do Levanovy tváře. Vlkodlak poklidně spal. Pohledem klouzal po krku k odhalené hrudi, přejel si jazykem po rtech. Nebyla to chuť po krvi, co cítil. Byla to touha políbit milovaného, mít ho v sobě. Zasténal. „Co se děje?“ Lykan si ho měřil zamlženým, rozespalým pohledem. „To nic, klidně spi.“ Levan se usmál, přitáhl si ho k sobě.

„Uděláme tu fotku s tím kolíkem?“ zeptal se mne, jestli chci a jestli se na to cítím. „Klidně,“ odpověděl jsem mu a on mi ukázal docela malý anální kolík se stejnou základnou, jakou měl ten veliký macek. V duchu jsem se usmál nad jeho ohleduplností. On mezitím kolík natřel gelem a pak se mě zeptal, jestli může on, anebo si ho zasunu sám. Nechal jsem to na něm a docela si to užil a nebyl jsem sám. Všiml jsem si, že i Jason má zničehonic problém v kalhotách. Byl ale profesionál, a tak to vcelku rychle rozchodil.

Řval jsem a prosil, ale on jako by neslyšel a sázel mi na vystrčený zadek jednu ránu za druhou. Cvočky se brutálně zarývaly do masa a způsobovaly mi šílenou bolest. Mrskal jsem sebou jako ryba na háčku ve snaze chránit si zadnici, vyškubnout se mu anebo se alespoň nějak ubránit. Kopal jsem kolem sebe, kousal ho do boku a do zadku a snažil se mu dosáhnout mezi nohy, abych mu zmáčkl koule, ale všechno bylo marné. On se jen smál a řemen svištěl a svištěl.

Skončili jsme v pohodlí jeho postele a já poprvé zažíval opačnou roli. Vždycky jsem byl já tím, koho šukali do zadku, a mne ani nenapadlo, že by to někdy mohlo být jinak. Jenže Górdan se mi sám nabídl a já nemohl odmítnout. Vzal jsem si lahvičku s lubrikantem, který byl připravený na nočním stolku. Byl si tedy jistý, že budu souhlasit, napadlo mne a sám pro sebe jsem se usmál. Tak mu tedy ukážu, co umím.

Nakonec si užili prohlídku mé díry oba dva a chvíli se dokonce dohadovali, že by mi určitě slušel ten obušek, zastrčený v prdeli. Pak se ale spokojili s tím, že mi zase spoutali ruce za zády a oba mne svými obušky pořádně zpracovali zadek, nohy, a dokonce i břicho. Nemohl jsem vůbec nic dělat a nějak se bránit. Varovali mě, že jestli po nich i jen vykopnu, budou to brát jako útok na veřejného činitele a takové obvinění jsem si fakt nemohl dovolit. A tak jsem je prostě nechal, ať si do mě praští, a doufal, že je to brzo přestane bavit. Přestalo asi za čtvrt hodiny, protože už byli oba docela uhnaní. Když jsem se nemohl bránit, tak jsem je aspoň honil sem tam po místnosti.

Byl jsem zoufalý a brečel jsem, ale můj křik nikdo neslyšel. Anebo slyšel a kašlal na mě. Netušil jsem, jak dlouho jsem tam zavřený, ale připadalo mi to jako dny. Měl jsem žízeň a mé ledviny už dávno přestaly překotně pracovat. Taky jsem měl hlad, ale to se dalo vydržet. Absolutní zoufalství a pocit, že mne pohřbili zaživa, ale bylo mým největším problémem. A pak halucinace. Mozek, kterému scházely vjemy, si je začal vymýšlet. Možná i proto jsem otevření dveří nejdřív vůbec nezaznamenal.

Zíral jsem na něj a mráz mi běhal po zádech. Bylo mi jasné, že zažiju něco nepředstavitelného a že se mi to nejspíš moc líbit nebude. V prvním okamžiku jsem měl sto chutí se otočit a zdrhnout. Byl to takový šílený iracionální impuls. Přitom jsem věděl, že dveře od bytu jsou zamčené a ven se prostě nedostanu. Navíc pokusem o útěk bych si všechno jen zhoršil.

Pár tahů rukou po mém ohonu a k tomu dráždění mé prostaty a já stříkal snad až do stropu a v obrovských křečích. Orgasmus se přeléval mým tělem jako obrovská příbojová vlna a já ho díky zavázaným očím prožíval mnohem intenzivněji. Po několika dnech abstinence jsem konečně cítil úlevu a připadal si jako v sedmém nebi. A vzápětí jsem ucítil pár tvrdých přírazů, zaškubání údu hluboko v mém nitru a instruktor byl hotov také.

Ryan promluvil šestý den a hned tu noc vtrhla do našeho bytu zásahová jednotka SAS. Vojáci v černých kuklách vykopli dveře a prohnali se těmi třemi místnostmi jako tornádo. Řvali přitom jak na lesy a mávali kolem sebe zbraněmi. Bezohledně mě vytáhli z postele jen ve spodním prádle a praštili mnou o zem. „Kde máš bratra, ty sráči?“

Levan nechtěl čekat, vyšel do salonku, nikde nikdo. Všichni ve svých pokojích. Mohli by se Sebastianem jít bez nich, ale oni jsou teď jejich nejbližší. Mohou se na ně spolehnout. Zaklepal na dveře upírů a pak lykanů. Upíři byli venku hned, Kail s Markem za chvilku po nich. Levan v krátkosti vysvětlil, o co jde, ukázal tetování. Vyšli před hlavní dveře, vojáci tam stáli.

Sebastian se na něho díval a v mysli se mu objevila klečící Liem, čekající, až ji odvede k Levanovi. Je to pár dnů, co se s ní setkal, teď mu to přijde neskutečně dávno. Liem, Nela, kdo ještě zemře kvůli tomu, že se zamilovali. Sledoval vlkodlaka před sebou.

Jaký to je kouřit řidiči za jízdy? Hele, řeknu vám, že skvělý! Neumí to sice tak dobře jako zmrdík (asi když je přece jen kluk, tak prostě ví, jak vykouřit jinýho borce), ale tak na holku, ne moc zkušenou, dost dobrý. A hlavně v tý asi sto desítce to mělo ten pravej říz! Normálně… úplně jinej rozměr kuřby!