Romány

„Wille?“ ozval se jako první Gavin, který vstal. Krve by se v něm v tu chvíli nikdo nedořezal. Will se posadil a prohlížel si celé to místo. V hrudi cítil, jak mu srdce buší o sto šest. Nechápal, co se stalo a jak to, že se opět nachází na tomhle místě.

„To byl nejšťastnější den v mém životě!“ ozval se Garry stojící vedle Willa. „Sice jsem od rodičů k matuře nic nedostal, ale i přes to jsem si ten den užil. Byl jsem šťastný, že už se nikdy neuvidím s těmi kretény,“ usmál se Garry. Will poznal, že i jemu bylo do breku, ale držel se. Za to Will stále plakal. Ještě v životě a ani po smrti neviděl takhle smutný příběh.

„Víte,“ začal Garry a srdce se mu rozbušilo jako splašené. Will to poznal a zničehonic se dotknul Garryho ruky na stole. Garry mu věnoval jeden vděčný pohled a pak se vrátil k těm třem, kteří ho pozorovali se zatajeným dechem. „Já vídám – vídám Wi…,“ chtěl říct Garry, když v tom do jídelny vběhl Joey úplně vyplašený.

Takže… Je vůdkyní upírů. Je krásná. Byla na Felixově straně. Je krásná. Ale nakonec, když se objevil Will, se i se svou smečkou stáhla. Je krásná! Bála se totiž, že jí oba dva můžou zabít, a tak je krásná! Objevila se až po smrti Felixe a tím pádem i Willa. Je krásná! Přidala se na jejich stranu. Je krásná! A má mě ráda, protože se mě bojí. Nevadí, je krásná!

To nebyl sen? zeptal se sám sebe a začal uvnitř panikařit. Spustil své nohy dolů z postele a málem ho trefila mrtvice. Na černé kožené sedačce u velkých bílých dveří seděl chlapec, jehož tvář už jednou viděl. Byla to tvář toho chlapce z fotografie – Willova tvář.

Najednou se uprostřed kruhu vytvořil velký plamen ve velikosti člověka. Všichni se rozestoupili a připravovali se vůbec na to nejhorší. Mysleli si totiž, že to je Felixova další nastražená past. „Co se to děje?“ začala panikařit Bella. „Já nevím!“ odpověděl Joey a chytl bledou Bellu za ruku. Celá se třásla, ale když se jí Joey dotknul, klepat se přestala. Jediná Selma byla v pořádku a vypadalo to, jako by na něco nebo spíš na někoho netrpělivě čekala. Nikdo nechápal, co se děje, když v tom se z plamenů vynořila tvář. Všem velmi známá tvář. „Wille?“ šeptl užasle Gavin a ústa si zakryl rukou.

„Hej! Tady jsem!“ překonal svůj strach a zařval na něj. Dav lidí utichl a všichni vykulili oči. Nikdo v sále nedokázal pochopit, jak vládce živlu může být synem někoho tak zlého. Felix v tu chvíli ztuhnul a prohlédnul si mladíka od hlavy až k patě. Přesvědčily ho Willovy oči, které zářily zeleně, stejně jako Felixovi.

Najednou ho začal pálit přívěsek na hrudi a on ho hned vytáhl a podíval se na zprávu od Gavina. Velkými písmeny a s třemi vykřičníky se přes celý čtverec vyjímala tři písmenka – teď. Will neváhal, zavřel oči a cítil, jak mu zmizela tvrdá půda pod nohama a hned se tam zase objevila.

„Zabiju ho!“ vyšlo z Willa a rázem všichni utichli. Uviděli na Willovi, že se v něm vaří zlost a zášť. Dokonce i Bella, když zaslechla jeho hlas, upustila talíře, které chtěla nechat zmizet. „Koho?“ zeptal se Derek se zatajeným dechem a bedlivě si prohlížel Willa, jehož obličej házel barvami. „Zejtra příjde Gavin Hook o život!“ zahřměl Will, jehož hlas byl stejný, jako když zařval v boji proti přívržencům Felixe.

„Tak už jste tady!“ vyletěla z kuchyně tmavá blondýnka a srazila na zem Dereka. Blondýnka na něj spadla a najednou se zdálo, jako by oba ztuhli. Will si vzpomněl na svoje první setkání s Gavinem, při kterém oba ztuhli úplně přesně jako tito dva.

„Ale ty nebudeš hrozba, jelikož tvoje plápolání nestojí za nic, a než se to stačíš naučit, všichni budete mrtví,“ dodal Gavin a ve Willovi se zničehonic objevil vztek. Cítil, jak mu v rukách začíná sílit teplo, načež Gavin okamžitě uskočil a pustil Willovu ruku.

A sakra, všiml si mě! zpanikařil Will, když zahlédl černé oči toho obra. Will se strachem podal ruku, jelikož chtěl vyjádřit upřímnou soustrast také. Chlápek mu ruku podal a poděkoval mu, ale výraz jeho tváře ani trochu neudával náznak vděku.