Romány

Ta první noc, kterou strávili ve svém bytě, byla… fenomenální. Nemohli se nabažit toho, že jsou spolu, že se nemusejí před nikým na nic vymlouvat, hlídat se, dávat si pozor, jestli nejsou moc hluční… Sex prokládali obyčejným objímáním, povídáním si a plánováním toho, jak si byt ještě dozařídí… A o půlnoci dostal Ben od Kamila dárek. „Jenom tak! Prostě aby se ti tu hezky bydlelo,“ smál se Kamil, když na něj Ben při přebírání balíčku nechápavě mžoural. Když pak ze sáčku vytáhl ne dvoje, ale hned čtvery kožená pouta, napůl chápavě, napůl nevěřícně protočil oči. Kamil prostě nehodlal nechat ani jednu jedinou noc nevyužitou! A mně to teda samozřejmě ani v nejmenším nevadilo.

„Okej, tak chci si tě trochu potrápit, když ti to zní líp,“ řekl Kamil tichým, nebezpečně znějícím hlasem a sklonil se, aby mohl Bena olíznout po lícní kosti. „Chci si tě potrápit a taky tě budu trápit… A ty s tím nemůžeš dělat vůbec, vůbec nic…,“ špital mu do kůže na krku, zatímco ho tam majetnicky olizoval a lehce tu jemnou kůži skousával – a Ben se z toho všeho jenom vzrušeně ošíval.

Benovi se vůbec nechtělo zvedat z postele, když slyšel, jak někdo zvoní. Samozřejmě ho napadlo, kdo by to mohl být… Ale to by mi snad nejdřív napsal, že sem jde, ne? Nebo by se zeptal, jestli chci, aby přišel… Třeba je to jenom pošťačka… Jenže jediný pohled do kukátka mu na všechny úvahy odpověděl… a taky mu, proti jeho vůli, maličko zvýšil tep.

„Tak vidíš,“ začal ho Kamil po té zčervenalé kůži na zadku hladit. „Na mluvení jsi měl plno času přes den. Teď už je pozdě.“ Ben se akorát nesouhlasně ošil, ale Kamil si z toho nic nedělal. Ostatně, to Benovo neustálé vrtění, které cítil přímo na svých stehnech, se mu moc líbilo… A to se ještě nemá důvod moc vrtět! Za chvilku si zacvičí mnohem intenzivnějc…

Ben Kamilovi oplácel jeho upřený pohled, zatímco v něm vzrušivě doznívala ta jeho poznámka. Líbilo se mu, jak Kamil uměl už tak dráždivou situaci pozvednout o úroveň výš prostě jenom tím, co řekl… a jak se u toho zatvářil… Spoutaný už před Kamilem klečel mockrát, ale tentokrát to bylo jiné, takové… zlověstnější. Jako kdyby do dneška si Kamil s Benem jenom tak zlehka hrál, ale dnes už měl své nevychované a drzé hračky doopravdy plné zuby a stejně tak doopravdy jí to hodlal spočítat…

Ben ho poslechl, zvedl ruce a zlehka se jimi opřel o kachličky. Připadal si takhle zády ke Kamilovi, s rozkročenýma nohama a s rukama svázanýma nad hlavou jako nějaký vězeň, kterého dozorce nahnal do sprchy. Akorát že ten MŮJ dozorce je na mě hodnej… a moc hezky se mi věnuje… Kamil totiž obtočil ruce kolem Benova těla a roztíral mu sprcháč po hrudníku… a po břiše… a pak zase po hrudníku, kde zvláštní pozornost věnoval Benovým ztvrdlým bradavkám… Potom mu namydlil krk… a sjel rukama zase k břichu… a k podbřišku…

„Předpokládám, žes mě poslechl a od pondělka sis to nedělal?“ přeptal se. Odpověď je mi každopádně jasná – vím, že by si nedovolil mě neposlechnout…, a pokud náhodou, tak by se na mě teď díval úplně jinak… „Poslechl,“ odpověděl Ben, spokojený už jenom díky tomu, že může dát Kamilovi kladnou odpověď. Kamil se ušklíbl: „No, nakecat mi můžeš, co chceš, že… Takže se svlíkni, lehni si na postel… tentokrát na záda… a já si to překontroluju.“

Kamil přešel za Benova záda a dovedně mu spoutal zápěstí k sobě. Tělem mu sice pomaloučku a pozvolna, přesto ale celkem intenzivně projížděly vlny vzrušení. I když to dělám už po tolikátý, stejně se toho nedokážu nabažit! „Škoda, že nemůžeš vidět, jak to vypadá úžasně sexy,“ pronesl polohlasně, když byl hotový, a o krůček od Bena poodstoupil, aby si ho mohl pořádně prohlédnout. Ben zkusil rukama pohnout… čistě jen proto, aby zjistil, že s nimi pohnout nemůže. „Ehm… já to nepotřebuju vidět…,“ řekl potichu. Kamil se usmál: „Já vím… A spokojenej?“ „Vždyť víš, že jo…,“ hlesl Ben.

„Ruce za záda… a zavři oči,“ nařídil Kamil. Ben opět okamžitě poslechl… a vzrušeně polkl, protože už jenom poslouchat ty Kamilovy strohé příkazy mu znělo jako rajská hudba. Tak možná nejseš taková příšera. Jsem se možná unáhlil. Každopádně jedna nula pro tebe. Protože teď už udělám fakt COKOLIV, abys mě začal zase hladit… kdekoliv… všude… a abys hlavně už nepřestal…

Ben si na ten nový, zvláštní pocit pomalu, ale jistě zvykal. To je… hmmm… zajímavý… čímsi nepříjemný… tak zvláštně to tlačí… ale čímsi je to naopak šíleně příjemný… Když po chvilce ucítil, jak mu Kamil začal znovu zlehka masírovat jeho dokonale ztopořený, tím podvázáním ještě citlivější penis, škubl sebou a hlasitě zavzdychal do roubíku. Kamil se Bena dotýkal spíš zlehka, víc pozornosti věnoval nově objevenému místečku, do kterého znovu a znovu nořil svůj ukazováček, Ben sebou ale stejně házel stále víc.

„Klekni si. A sundej si znovu to triko, tentokrát už bez tý wrestlingový předehry, jasný?“ vrátil se Kamil do role; jeho hlas zněl najednou tvrdě a nesmlouvavě. „A ruce dej za záda. Nebo… levá ruka bude stačit.“ Ben všechny Kamilovy příkazy poslechl rychle – a rád. Na kolenou se před ním cítil tak nějak líp, poté co Kamilovi navrhl to, co mu navrhl. A když mě navíc zase sváže, bude to ještě lepší.

Benovi to nedalo a zkusmo, zlehka pohnul rukama, aby zjistil, jak moc pevně ho Kamil svázal… a jestli ten provaz, nebo co to je, aspoň trochu pruží. Rychle zjistil, že se vlastně o moc víc než takhle zlehka hýbat nemůže; to napnuté lanko prostě jeho ruce moc daleko od těla nepustilo, stejně jako mu nedovolilo nějak výrazně povolit ramena nebo třeba ulevit zádům. Jakkoliv nepříjemné se tohle zjištění mohlo zdát, Benovi místo toho projela tělem další vlna vzrušení, silnější, než byly ty předtím.