• Vanggerland
Stylklasika
Datum publikace27. 9. 2021
Počet zobrazení2317×
Hodnocení4.45
Počet komentářů1

Ráno jsem se probudil s prvním světlem. Pomalu jsem otevřel oči. Nezdálo se mi to. Ležel vedle mě. Spal.

Leželi jsme těsně vedle sebe, takže jsme se hřáli navzájem tak, že jsme deku nepotřebovali. Leželi jsme oba dva nazí, jak jsme v noci unsuli.

Konečně jsem si mohl Marka pořádně v klidu prohlédnout. Ležel na zádech, jeho vypracovaná hruď se zvedala a klesala s jeho pomalým dechem. Jeho kůže byla pevná a měla mírně bronzovou barvu. Jednu ruku měl podél těla, druhou měl volně položenou na hrudi. Jel jsem po ní pohledem a důkladně si prohlížel krátké tmavé chloupky na jeho ruce, kterými byla ozdobená. Po ruce jsem zrakem sjel k jeho pupíku. Sbíhaly se u něj stejně tmavé chloupky, které pak pokračovaly k jeho mužské pýše. Jednu nohu měl pokrčenou, penis mu odpočíval na svalnatém, stejně decentně ochlupeném stehně. Penis byl mírně ztopořený, ale nestál.

Vrátily se mi všechny pocity, které jsme v noci společně prožili. Okamžitě mi narostlo péro. Podíval jsem se dolů. Penis mi ztvrdnul mi a barevný žalud se mi lesknul. Jako by chtěl i můj penis všechno prožít znovu, mírně se vzepjal a žalud se pod návalem krve úplně vyhladil. Zatočila se mi hlava.

Vrátil jsem svůj pohled na Marka. Klidně spal. Sjížděl jsem pohledem každý kousek jeho krásného těla, milimetr po milimetru, každý kousek jeho bronzové pevné kůže s mírně hrubou texturou. Na bocích mu ve slunci svítily krátké světlé chloupky, zatímco v podpaží se schovávala tmavá hnízdečka. Nemohl jsem se vynadívat. Penis se mi přitom vzpínal a chtěl nějakou akci.

Ucítil jsem bolest v nateklých varlatech ze včerejška. Doufám, že to brzy přejde. Cítil jsem, že si budu muset vyhonit péro ještě ráno. Ale nechtěl jsem Marka budit. Tak jsem jen dál ležel, prohlížel si jeho krásy vystavené před mnou a nechal svůj penis, ať si na mne mává, jak chce, ať se mu leskne žalud jak kovová přilbice římského vojáka…

Nemohl jsem to vydržet. Přiblížil jsem s k Markově podpaží a zhluboka si přivoněl. Nádherně voněl. Zatočila mi hlava, penis se mi vzepjal a žalud naběhl ještě víc. Ne! Musím pryč! Pomalinku jsem se zvedl, abych Marka neprobudil, a potichu se odebral do koupelny.

Pustil jsem na sebe vlažnou sprchu. Všechny lepkavé vrstvy nočních nadílek na mém těle ve vodě ožily, takže jsem rukama chvíli jen klouzal po celém svém těle. Penis jsem jemně masíroval a citlivý žalud schválně dlouze pohladil tak, až se mi vrátilo brnění nohou. Byl jsem jen kousek od vystříknutí. Ale nenechal jsem penis uvolnit, jak by si býval přál, honem dokončil sprchu a utřel se rychle do ručníku.

Potichu jsem se vrátil se svým tvrdým penisem z koupelny do pokoje. Marek už byl vzhůru. Levou ruku měl pod hlavou a pravou rukou si pomalu jezdil po svém ztopořeném penisu. Podíval se na mě, široce se usmál, ale v masírování svého péra bez přerušení pokračoval dál jakoby nic.

Taky jsem se usmál a vlezl si k němu na gauč. Díval jsem se střídavě do jeho očí a na jeho penis, jak si s ním pořád pohrává. Taky jsem si začal pomalu jezdit rukou po svém péru a modlil se, abych tu krásnou chvíli nepřerušil tím, že nečekaně vystříknu.

Marek pustil svoje péro, opřel se o loket a naklonil se do mého rozkroku. Olízl mi žalud a řekl:

„Ty vole, ten je fakt krásnej.“ Jako by se chtěl přesvědčit, že se mu to celé nezdálo.

„Ale asi budu brzo stříkat,“ řekl jsem omluvně. Marek se na chvíli zarazil, jako by přemýšlel a pak se doslova vrhnul k mým rtům a začal mě vášnivě líbat.

Tak jo. Chtěl jsem Marka obejmout a mazlit se s ním. Ale Marek místo toho rychle vstal z gauče a zmizel v koupelně. Slyšel jsem sprchu.

Po jeho vzoru jsem si mezitím taky pomalu hladil svoje péro. Vzpínalo se a chtělo se strašně moc vystříkat.

Za chvilku se Marek vrátil z koupelny. Držel svůj ztopořený penis, pomalu ho masíroval a ještě pomaleji se blížil ke mně.

Když přišel ke gauči, chvíli se na mě bez ostychu díval, prohlížel si mě a dál si hrál se svým penisem, stejně jako já.

Pak mě rychle přitlačil na záda, odhodil mi ruku z mého tvrdého péra, kleknul si na gauč a začal zase oblažovat můj lesklý žalud svými ústy.

Položil jsem se na záda a jen vzdychnul: „Ty vole… To je prostě… tak krásný! Marku…“

Zasténal jsem a na nic jiného se nezmohl. Z mého penisu vystříkla mohutná dávka spermatu do jeho úst. Marek ale moje péro z pusy nevyndal a nechal si do ní dál proudit moje semeno. Péro mi pulzovalo a pumpovalo do Markových úst obsah mých bolavých koulí.

Jako by to věděl, něžně mi koule uchopil a jemně je pohladil. Dávku semene ve svých ústech donesl k mým rtům. Otevřel jsem je a nechal do nich natéct obsah, který mi Marek předal. Pak jsme se začali líbat a stejně jako v noci jsme si dlouho společně hráli s mým semenem v našich ústech.

Marek se zvedl, rozkročil se nade mnou a posadil se na mne. Pak se ke mně sklonil, vysál obsah mých úst, zvedl se a vypustil tekutiny na svůj penis, který držel v dlani.

Díval se na mne, mírně se usmíval a masíroval si rukou penis. Trochu zrychlil, penis mu začal v dlani mlaskat. Hladil jsem ho po těle a díval se mu také s úsměvem do očí. Marek se najednou zakabonil, svraštil čelo a kousl se do spodního rtu. Jeho ruka se zastavila, péro v jeho dlani utichlo. Marek zavřel oči.

Podíval jsem dolů a s překvapením jsem viděl, jak najednou z jeho žaludu vytrysknul nepřerušovaný proud semene, jako kdyby pustil kohoutek. V těch dlouhých dvou vteřinách nepřerušeného proudu semene jsem měl na svém břiše a hrudi louži voňavé, smetanově bílé tekutiny. Markův žalud ještě dvakrát krátce vystříknul, jako by potvrdil svůj výkon. Marek otevřel oči a zasmál se, jakoby pobaveně.

Ponořil jsem ruku do Markovy nadílky a nabral si ji do dlaně. Díval jsem se Markovi do očí, donesl jsem ruku ke svým rtům a jeho semeno si dal do pusy. Marek chutnal nádherně. Olízl jsem si dlaň a nabral ještě jednou. Marek se doširoka usmál.

Pak se naklonil nad moje břicho a začal ze mě semeno sbírat rty a lízat mi každý kousek pokožky. Opřel jsem se o lokty, díval se na něj, jak poctivě sbírá svou nadílku, a byl jsem blahem bez sebe.

Když nabral co nejvíc, zvedl se, pomalu se začal přibližovat k mému obličeji. Pomalu jsem si zase lehl na záda a otevřel pusu. Marek byl nakloněný nade mnou, otevřel ústa a nechal vytéct jejich obsah. Pak jsme začali líbat jak pominutí.

Marek se pak zvedl, silou mi převrátil ruce za hlavu, takže se otevřelo mé podpaží. Zabořil k němu nos a zhluboka se nadechl nosem. Pak se sklonil nad moje břicho pro další semeno, jímž jsem byl stále pokrytý, nabral si ho rty a ústy přenesl do mého podpaží. Začal mi podpaží pečlivě a pomalu lízat svým jazykem. Musel jsem nahlas vzdychat, jak moc krásně jsem Markův citlivý jazyk vnímal.

Po chvíli přesunul svoje ústa k mým a líbáním mi dával ochutnat směs chutí jeho semene a mého potu.

Když jsme se oba nabažili, svalil se vedle mě na záda a vzdychl:

„Ty jseš tak strašně dobrej. Jako že mi strašně chutnáš, chápeš?“

Hned se ale zase rychle zvedl, naklonil se nad moje péro. Podvědomě jsem si ho chytil do ruky a vztyčil k jeho obličeji. Zmáčkl jsem tělo penisu a z mého žaludu vytekla čirá hustá tekutina.

Marek mi olízl žalud, vysál z mého údu zbytek a donesl k mým rtům. Jemně jsme si sladký nektar převalovali navzájem jazykem. Pomalu, dlouho, citlivě. Vychutnávali jsme si každý okamžik, jako bychom nechtěli, aby kdy skončil.

***

Leželi jsme nazí a zpocení na gauči. Prostěradlo pod námi bylo nasáklé teplým vlhkem. Jen jsme odpočívali. Marek ležel na zádech, koukal do stropu. Měl jsem položenou hlavu na jeho mužné hrudi a koukal na malého pavouka v rohu místnosti. Marek mi jemně jezdil konečky prstů po zádech.

Najednou řekl: „Mám hlad.“

„Já taky,“ odvětil jsem. „Ale nemám tady vůbec nic k jídlu.“

Ticho…

„Ale dole v domě je kavárna,“ pokračoval jsem.

Zvedl jsem hlavu a podíval se mu zblízka do očí.

„Co? Dáš si čerstvou koblihu? Nebo croissant? Kafe… Co?“

„Ty vole, croissant!“ rozjasnily se Markovy oči a nalila se do něj nová energie.

Jemně mě odstrčil ze své hrudi a zvedl se z gauče. Postavil se, podíval se na sebe a prohlásil:

„Lepim. Ale strašně.“ A zmizel zase v koupelně.

Přemýšlel jsem, jestli nemám jít do koupelny za ním. Taková společná sprcha… To by bylo něco. Ale byl jsem vyčerpaný. A taky už mi začínalo kručet v žaludku. Vstal jsem a podíval se za sebe na prostěradlo. Bylo plné čerstvých i zaschlých skvrn, se smetanovými, trochu béžovými a světle žlutými odstíny. Sundal jsem prostěradlo a odešel s ním do koupelny.

Marek se pořád sprchoval. Když jsem se objevil ve dveřích, podíval se na mě a krásně se usmál. Opřel jsem se o futro a se zalíbením jsem si Marka ve sprše chvíli prohlížel. Marek se přede mnou všelijak vystavoval, točil se, abych viděl všechny strany jeho krásného těla, a po očku mě taky pozoroval. Pak vypnul sprchu:

„Podáš mi prosím tě ručník?“

„Jo,“ probral jsem se z vytržení, jednou rukou mu podal osušku a prostěradlo, které jsem stále držel v ruce, nasoukal do pračky.

Marek vylezl ze sprchy, osušku si omotal kolem beder, políbil mě a energicky řekl:

„Tak šup šup, osprchovat, snídaně čeká!“

Dvěma kroky zmizel z koupelny, zavřel za sebou pomalu dveře a nahlas za nimi vykřikl:

„Umírám hlady!“

Probral jsem se a co nejrychleji se osprchoval. V koulích jsem cítil tupou bolest, penis rezignovaně odpočíval…

Vylezl jsem z koupelny. Marek seděl už oblečený na gauči a koukal do mobilu. Zvedl hlavu, usmál se na mě, mobil vypnul, postavil se a telefon zasunul do kapsy.

„Až se nasnídáme… Myslel jsem… Že bysme vyrazili někam do města? Co ty na to? Nebo už máš na dnešek nějakej jinej plán?“

Navlíkal jsem na sebe kalhoty, které se přes mou ještě trochu vlhkou kůži ze sprchy nechtěly nechat přetáhnout.

„Nemám… žádnej plán…,“ poskakoval jsem po pokoji a konečně zapadl do kalhot.

Vytáhl jsem ze skříně první tričko, přetáhl ho přes hlavu a zpod trička zahuhlal:

„Kam bys chtěl jít? Nějaký konkrétní nápad?“

Vysunul jsem konečně hlavu z trička. Marek byl opřený o futra dveří, hlavu měl nakloněnou na stranu, prohlížel si mě beze slova a po chvíli pomalu jakoby zamyšleně řekl:

„Ne. Prostě jen tak… někam,“ pohodil s úsměvem hlavou a odrazil se ramenem od futra.

Vklouzli jsme do bot a vyšli z bytu. Seběhli jsme rychle schody. Před domem stačilo jen vejít do sousedních dveří a byli jsme v kavárně.

Vešel jsem dovnitř jako první, vybral ten nejlepší stůl u velkého prosluněného okna.

 „Takže croissant a kafe? Zatím si sedni, já to objednám.“

„No, tak jo. Dík!“

Marek se usadil a podíval se na mě. Zamyslel jsem se:

„Máš velkej hlad?“

„Docela jo,“ pokrčil rameny.

„Oukej,“ otočil jsem se a hned věděl, co objednám…

Za chvíli náš stolek zaplnily sýrové tousty, croissanty, dvě cappuccina, džbánek osvěžující vody a čerstvě vymačkaný pomerančový džus.

„Luxusní,“ prohlásil Marek hltaje sýrový toust.

Všechno jsme snědli, vypili a už jen dopíjeli cappuccino. Užívali jsme si sluncem zalitý stůl. Marek se změnil. Nebyl to ten Marek co včera. Dneska nesršel zábavnými historkami. Jen seděl, nablbě se usmíval a díval se na mě. Já jsem vypadal asi dost podobně…

Najednou se Marek rozesmál, podíval se z okna ven a potichu se smál.

„Co je?“ zeptal jsem se.

Jeho smích byl nakažlivý. „Čemu se směješ?“ pokračoval jsem.

Neodpověděl. Jen se přestal smát a zadíval se na mě se svým širokým úsměvem.

„Tak co je? Čemu se směješ?“ nenechal jsem se odbýt.

Marek sklopil oči do stolu, pak se podíval rychle z okna, pak zase na mě, mrknul do cappuccina, pak se podíval zase na mě. Přimhouřil na mě oči a potichu ze sebe začal soukat:

„Já jenom…, že to bylo prostě hustý. Včera… Dneska… Chtěl bych… něco říct. Ale… nevím co, nevím jak…“

Narovnal se na židli a mírně se ke mně naklonil. Podíval se na mě psíma očima a kousal se při tom do rtů. Oči mu zvlhly a třesoucím se hlasem vyhrknul:

„Miluju tě. Strašně moc, nedokážu to ani přesně říct!“

Smutně se zasmál a potáhl nosem.

Pak se na mě těma svýma psíma očima upřeně díval. Neříkal jsem nic. Roztřásl jsem se. Nevěděl jsem, co mám říct, co mám udělat. Pak jsem se prostě začal potichu smát. Dívali jsme se na sebe a Marek se taky začal potichu smát. Oba jsme se na sebe dívali zvlhlýma očima a potichu jsme se smáli, jenom nám škubala ramena. Jako dva potrhlí blázni. Cítili jsme oba dva takový nával štěstí a souznění, že jsme nemuseli říkat už nic.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (34 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (31 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (30 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (32 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (40 hlasů)

Další ze série

Autoři povídky

Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

+9 #1 Odp.: Marek a já – 3. kapitola: Ránorealutopik 2021-09-28 00:42
Okouzlení tělesnou krásou, nádherně chlípné spermatické labužnictví a chichotavé souznění. Půvabné!
Citovat