Marek a já – 20. kapitola: Doma

Vynesli jsme všechny pytle a krabice do našeho bytu a položili je v předsíni.

„Nech to tady ležet. Teď si zasloužíme to pivko!“

„To je fakt. Dáme ještě sprchu? Jsem celej zaprášenej.“

„Ale rychlou, mám děsnou žízeň na jedno točený,“ řekl Marek.

Zavřeli jsme se do sprchového koutu.

Marek pustil sprchu. Zaschlé sperma na našich trupech ožilo a těla nám pod našima rukama začala klouzat.

„Wow, to je hustý,“ zasmál se Marek.

„Co?“

„Jak jsem vobalenej tou naší mrdkou,“ hladil se Marek po hrudi.

Rozesmál jsem se a cítil, jak se mi zvedá péro.

Objal jsem Marka, přitiskl se k němu a zasunul svůj penis mezi jeho stehna.

„Už se těšim, jak se zase vystříkáme,“ mazlil jsem se s Markem a hladil ho po zádech.

„Já taky, ale teď asi nemám co.“

„Já taky ne,“ pohladil jsem Marka po zadku.

Dali jsme si pusu.

Namydlili jsme se, vzájemně se omyli a opláchli se. Když jsme se společně utírali do svých osušek, pozoroval jsem při tom Markovo krásné čisté tělo. Marek na mě občas hodil očkem a usmíval se.

Dal mi nakonec krátkou pusu a krátce mi chytil můj pytel jemně do své dlaně: „Tak jdem?“

„Jo, můžem. Dám to hned vyprat,“ podíval jsem se na svršky na zemi.

„Dík,“ dal mi Marek pusu a pohladil mě po varlatech.

„Nic na sebe teď nehledej, najdu něco ve skříni!“ volal už z předsíně.

Naházel jsem věci do pračky a zkoušel si vzpomenout na včerejší lekci ovládání přístroje.

Když jsem vešel do ložnice, Marek už byl oblečený a podával mi pohodlné kraťasy a tričko: „Na, tohle ti bude.“

Vyšli jsme ven na ulici.

„Tady kousek je taková supr zahrádka, tam se ti bude líbit.“

A skutečně, zahrádka byla malá, útulná, schovaná pod stromy. Na zahrádce bylo jen pár lidí a tichá, ale dobrá nálada.

„Dobrej! Dvě orosený plzínky, prosím,“ zahalekal Marek do okýnka.

„Dáme jen jedno, na stojáka, ne?“ otočil se Marek na mě.

„Jo, jasně.“

„Hned zaplatim, máme totiž ještě práci,“ vrátil se Marek zpátky do okýnka.

„…“

„Ále, stěhujeme, tak to víte.“

„…“

„Ne, já ne, tady kamarád. Žádnej strach, vo zákazníka nepřijdete. Navopak, budete mít ještě jednoho!“ smál se Marek do okýnka.

Marek mi podal pivo, posunuli jsme se kousek dál.

„Sem vobčas chodim dát jedno večer,“ vysvětloval. „Dělaj tu výbornej náklaďák. A syrečky.“

Studené pivo skutečně bodlo a krásně nás osvěžilo. Marek mi začal vyprávět veselé historky z jeho stěhování, při kterých jsem se musel smát. Všechno ze mě spadlo, cítil jsem se plný pohody. A Marek to věděl.

„Tak díky a nashle!“ podal Marek prázdné sklenice do okýnka.

„…“

„Jasný, dík!“ zasmál se Marek a zamával do okýnka na rozloučenou.

Vraceli jsme se pomalu domů, na ulici mě Marek chytil za ruku.

„Udělám něco rychlýho k večeři a pomalu můžeme vybalovat, jestli chceš. Ať to nenecháváme všechno na zejtra, co?“

„Jo, to můžeme. Ale musíš mi pomoct. Nevim, kam co dát…“

„To já taky ne,“ rozesmál se Marek. „Ale to vymyslíme.“

Vyběhl jsem schody, stál u dveří a čekal, až Marek odemkne.

Marek zůstal stát přede dveřmi a díval se na mě. Nechápal jsem.

„Tak vodemkni, ty vole!“ smál se Marek.

„A jo vlastně!“ rozesmál jsem se. Nahmatal jsem v kapse svoje nové klíče.

Cvak cvak.

„Funguje!“

***

V předsíni čekaly věci, až se do nich pustíme a začneme jim dávat zase život.

„Ty bláho, to je krámů,“ povzdechl jsem si.

„Udělám tousty, jo? To je rychlý, ať ti můžu hned pomoct.“

„Jasně.“

Začal jsem otevírat pytle a zkoumat jejich obsah.

Marek ještě pustil hudbu v ložnici, odebral se do kuchyně a byt zaplavila pohodová nálada.

Tak co tu máme? Hadry… Krámy… Knížky… Počítač… Co je tohle?

„Marku? Já myslel, že tohle jsme chtěli vyházet?“

„Uka,“ přišel Marek z kuchyně, odkud už začínaly vonět tousty.

„A jo,“ podíval se do pytle na staré krámy.

„Ty vole, neřikej mi, že jsem něco poplet a vomylem vyhodil.“

Začal jsem přemýšlet, co by mi mohlo chybět. Ale všechno důležité, co mě napadalo, jsem nacházel.

„Hele, nevim. Ale asi tu všechno mám…,“ zběžně jsem prohlížel obsahy pytlů a krabic.

„Počkej, já už vim. To je ten pytel, co jsme brali jako poslední. Ten je na vyhození. Žádnej strach. Ty vole, ve mně hrklo, že jsem vyhodil něco, co jsem neměl! Pak to vodnesu do kontejneru.“

„Tak já tam dojdu. Aspoň budu vědět, kde to je.“

„No tak jo. Hele, to je jednoduchý. Když sejdeš dolů do průchodu, tak místo na ulici půjdeš do dvora, no a tam jsou hned po pravý straně kontejnery.“

„To najdu.“

„Šel bych s tebou, ale mám tam ty tousty,“ pokrčil Marek rameny a šel zpátky do kuchyně.

„Jasně, to zvládnu.“

„Vem si klíče!“ volal Marek z kuchyně.

„Jo, mám je!“ nahmatal jsem klíče v kapse.

Vyběhl jsem z bytu na prázdnou chodbu. Tudy jsem vlastně skoro nikdy nechodil sám, došlo mi. Když jsem scházel s odpadky dolů po schodech, napadlo mě, že tu vlastně… že tu bydlím. Jednoduše tady bydlím.

***

Vrátil jsem se nahoru a odemknul. Prostě jsem si odemknul. Připadalo mi k smíchu, jak si všímám tak banálních věcí, u kterých jsem měl pocit, jako bych je dělal poprvé, ale předstíral jsem, jako bych je dělal odjakživa.

„Tak co, našels?“ volal Marek z kuchyně.

„Jo, v pohodě!“

Byt voněl jídlem, hrála v něm hudba a vůbec byl prosycený pohodou.

Vešel jsem do kuchyně. Marek se na mě otočil a podal mi toust: „Na.“

„Dík.“

Vyndal jsem z lednice džus, nalil do džbánku a dolil studenou vodou.

Opřel jsem se o kuchyňskou linku a díval se na Marka. Marek se na mě usmál a lišácky zamrkal: „Tak co?“

„Supr.“

Chroupal jsem toust a nasával domácí pohodu.

„Marku?“

„No?“ Marek zrovna vyndaval z toustovače další várku.

Objal jsem Marka zezadu a přitiskl se k jeho zádům. V kalhotech se mi postavilo péro.

„Nic,“ zašeptal jsem. „Jen… že je to supr.“

Marek otočil hlavu a dal mi pusu.

„Tak tohle jsou poslední,“ řekl Marek. „Jdem na to?“

Vzali jsme talíř s navršenými tousty a džus a dali se do vybalování mých věcí.

Postupně jsme vytahovali z pytlů a krabic moje věci a dávali jim nové místo.

Marek občas vzal něco svého a řekl: „Tohle vyhodim.“ Nebo: „Hele, tohle dáme sem, tady se to vejde líp.“ A postupně začal přeorganizovávat svůj, nebo teď už vlastně náš byt.

***

Vytahoval jsem z pytle oblečení. Hodně jsme už probrali při balení ve starém bytě.

„Ty vole, tady je to jak v nějakým hrabáku,“ chechtal se Marek. Rozesmál jsem se.

„No tak co s tim?“ rozhodil jsem bezradně rukama.

„Vyházíme to, co jinýho,“ vyskočil energicky Marek. „Dej sem nějakej prázdnej pytel.“

Marek začal nelítostně třídit oblečení i přes moje občasné protesty.

„Ty jo, tohle né. To je docela pěkný tričko.“

„Docela? Tak to je málo!“ Šup a tričko letělo do pytle.

„Marku…,“ postěžoval jsem si se smíchem.

„Víš co? Aby ti to nebylo líto, jo?“ Marek se vrhnul na své věci ve skříni.

„No hele! Tohle přece nebudu nosit?“ pověsil na sebe svoje seprané červené triko s nemožně dlouhými rukávy.

Sedl jsem si bez protestů na postel.

Marek se ponořil do skříně: „Počkej… Tady udělám čistku…,“ huhlal Marek dovnitř a bez milosti probíral oblečení.

Musel jsem se začít smát.

„No! A je to, vole. Čum, co je tady najednou místa!“ ukázal Marek vítězně do skříně.

„Ach jo,“ smál jsem se a kroutil jsem hlavou.

Ponořil jsem se zase do pytlů a vytáhl další věc…

„Ty vole, ty máš kšiltovku?“ zeptal se Marek s nadšením. „Uka, nasaď si ji.“

Nasadil jsem si kšiltovku a tázavě se na Marka podíval.

„Wow, ty jsi hustej…,“ vydechl Marek. „Proč ji nenosíš? Děsně ti sluší,“ zeptal se s nadšením.

„Vždyť ji vobčas nosim. Na podzim.“

„Já mám taky někde, počkej…,“ Marek začal hledat ve skříni.

„Tady je! Čum, vole,“ nasadil si kšiltovku kšiltem dozadu.

Zasmál jsem se a zadíval se na Marka.

„Hmm…,“ obdivně jsem zamručel, protože Markovi ohromně slušela a byl v ní hrozně sexy. „Hustý.“

Přistoupil jsem blíž k Markovi, chytil ho kolem pasu a podíval se mu do očí.

„Ty jsi krásnej,“ prohlížel jsem si ho.

„Fakt?“ usmál se Marek a neposedně sebou zavrtěl.

Chtěl jsem Marka políbit, ale narazil jsem svým kšiltem do jeho čela.

Vyprskli jsme smíchy.

„Počkej, vole…,“ Marek mi se smíchem otočil čepici taky kšiltem dozadu. „Takhle to musíš nosit.“

Zadíval se na mě a zvážněl. Oči se mu rozšířily.

„Ty jo, ty jsi hustej…,“ hltal mě Marek očima a pohladil mě po vousech.

Péro v mých kalhotech se okamžitě vzepjalo.

Vrhli jsme se k sobě, začali se vášnivě líbat a přitiskli se k sobě svými vztyčenými penisy v kraťasech.

***

Pokračovali jsme v zařizování našeho bytu a v revizi starých věcí. Každou chvíli jsme se něčemu rozesmáli. Bylo nám spolu hrozně moc krásně.

Večer nám při společné práci příjemně ubíhal a za okny se pomalu stmívalo.

Rozsvítil jsem.

Naše věci se postupně mísily a zapadaly do naší společné skládačky.

Pytle a krabice s mými věcmi se pomalu, ale jistě vyprazdňovaly. V předsíni se naopak plnily směsí našich starých, společně vytříděných věcí, se kterými jako bychom setřásali ty poslední nehezké části našich minulých životů.

„Tak to je, zdá se, všechno…,“ prohlídl jsem poslední prázdný pytel, ve kterém už nic nebylo.

Půlnoc se už dávno překulila.

„Uf…,“ svalil se Marek na záda na postel a ruce mu spadly za hlavu.

Přišel jsem k němu a zahleděl se do jeho vystavených podpaží.

Lehl jsem si vedle a přivoněl k jeho vystavenému chlupatému hnízdečku. Krásně a jemně vonělo. Něžně jsem Marka políbil na tvář. Marek můj polibek opětoval.

Začali jsme se hladit.

Kleknul jsem si nad Marka a zajel jsem rukama pod jeho tílko. Prsty jsem zanořil do Markova chlupatého pupíku a něžně se přehraboval v jeho hustých chloupcích.

Marek se mi pokoušel sundat tričko. Zvedl jsem ruce a Marek mi tričko přetáhl přes hlavu.

Odhrnul jsem pak Markovo tílko a zanořil obličej i s rukama do jeho huňatého pupíku. Chvíli jsem se s ním mazlil. Odhrnoval jsem tílko postupně výš a výš, až se Marek nadzvedl a také si ho svlékl. Zase si lehl a dal ruce za hlavu. Líbal jsem Marka na hrudi, na které se vztyčily všechny ty drobné neviditelné chloupky.

Marek se začínal potit a jeho dech se zrychloval. Olizoval jsem chvíli jeho pevné bradavky, až jsem se dostal k vyklenutému podpaží. Zhluboka jsem se nadechl Markovy nádherné vůně a nosem si přejel v jemných hustých chloupcích.

„Mmm…,“ dal jsem vědět Markovi, jak voní. Políbil jsem ho.

Hladil jsem Marka svými vousy po jeho strništi, neskutečně mě to vzrušovalo. Marek měl zavřené oči, začal potichu mručet a s mými vousy se také mazlil. Hladili jsme se svými tvářemi, přejížděl jsem svými dlouhými vousy na bradě přes Markovo strniště a cítil, jak naše vousy o sebe se šustěním drhnou, drsně i jemně zároveň.

Pak jsem si sedl na Markovy boky a hladil ho po vzrušením napnuté kůži na hrudi. Marek otevřel oči a usmál se.

Pod zadkem jsem ucítil Markův vzpínající se penis. Marek pomalu vlnil svými boky. Začal jsem se také mírně pohupovat a Markovo péro svým zadkem intenzivně masírovat.

„Zamrdáme?“ řekl Marek. „Sundej si to,“ zatahal mě za kraťasy.

Překulil jsem se na záda, abych si je rychle sundal, včetně už značně ulepených boxerek.

Marek si taky hbitě stáhl kraťasy, jeho péro se pružně vyhouplo ven a klekl si rychle nade mnou.

Chvíli jsme se vášnivě líbali.

Pak se Marek přestěhoval dolů k mému penisu, vzal mi ho do úst a pomalu jím svými ústy projížděl. Cítil jsem v jeho ústech teplo a blažený pocit. Jemně mi při tom svou mužnou, ale jemnou dlaní masíroval varlata.

Pozoroval jsem ho: „Marku… to je nádherný.“

„Ty vole, ten je dobrej!“ vyhrknul Marek a vrhnul se zpátky na můj penis.

Po chvíli se vrátil ke mně a políbil mě. Ucítil jsem chuť svého nektaru.

Marek si sedl obkročmo na moje boky a rukama přejížděl po mé hrudi. Cítil jsem, jak z jeho dlaní sálá energie. Hladil jsem Marka po jeho hebce chlupatých stehnech.

Marek se trochu zvedl, uchopil můj penis a jeho žaludem pomalu přejížděl přes chloupky ve své hustě zarostlé štěrbině mezi hýžděmi.

„To je hezký,“ pochválil jsem Markovu práci s mým penisem.

„Ještě chvilku…,“ zažadonil jsem.

„Tak jo,“ usmál se Marek a dál mi hladil žalud po svých chloupcích mezi hýžděmi.

„Ty jo, mně to tak… krásně brní…,“ popisoval jsem Markovi svoje pocity.

Marek se usmíval a dával si záležet.

„Zasuň se do mě,“ řekl Marek.

Chytil jsem penis do ruky a žaludem pomalu hledal vstup do Marka. Marek mě naváděl, až žalud začal pomalu pronikat dovnitř. Marek začal potichu vrnět a pomalými pohyby v pase mi pomáhal. Za chvíli už se nořilo dovnitř celé tělo mého penisu. Ucítil jsem krásné teplo. Byl jsem celý uvnitř. Marek začal nahlas mručet.

Nadzvedával jsem se pomalu v pase a snažil se do Marka proniknout co nejhlouběji.

„Ty vole!“ vydechnul najednou nahlas Marek.

„Co?“

„To je tak krásný!“ vysvětlil.

Díval jsem se Markovi do očí a snažil se v nich číst jeho pocity.

„Ty vole, teď zas!“

„Co zas?“ smál jsem se.

„Chvílema… je to děsně hustej pocit.“

„Jo? Aha…,“ zkoušel jsem na to pohybem i svým penisem přijít, kdy.

„Zas!“ vyhrkl zase Marek. „Ty vole, to je ale fakt děsně hustý!“

Objevili jsme novou dimenzi naší společné rozkoše. Marek svraštil obočí a dýchal nahlas s otevřenými ústy. Díval se mi do očí a občas vzdechl: „Wow…“ nebo „Jo.“

Začínaly mě brnět nohy a mírně pálit Markovým teplem rozdrážděný žalud.

„Marku? Musíme dát pauzu. Nebo budu stříkat.“

„Nechci žádnou pauzu,“ dal pokyn Marek a zintenzivnil svoje pohyby v pase.

Cítil jsem, jak můj penis začíná pumpovat sperma do Marka. Marek se plnou vahou posadil na moje boky a moje pulzující péro se zanořilo do Marka ještě hlouběji.

„Aaah…,“ protáhle zaskučel Marek a svraštil čelo ještě víc.

Marka jsem pořád hladil po jeho pevných chlupatých stehnech se vztyčenými chloupky.

Marek se zaklonil, opřel se rukou za sebe a mírným zavlněním v pase změnil svou polohu na mém zasunutém penisu tak, že jsem se do něj zase o pár milimetrů víc zanořil.

„Aaah…,“ skučel dál Marek a naléhavě se na mě díval.

Pak si začal honit svoje trčící péro. Svaly a šlachy na jeho paži se napnuly.

„Ty vole…,“ pootevřenými ústy prudce dýchal, mračil se a snažil se mi urputným pohledem předat svůj slastný pocit.

„Aah!“

Z Markova vypnutého penisu najednou prudce vytrysklo sperma a rozstříklo se všude do okolí. Marek ale rukou pokračoval a další dávky jeho semene divoce cákaly kolem a dopadaly mi na hruď, na obličej i na postel. Rukou jsem si přejel po hrudi a Markův dárek si pomalu a důkladně roztíral po kůži.

„Ty vole…,“ rozesmál se nadšeně Marek. „Wow!“ zavýsknul.

Naklonil se nade mě a dlouze mě políbil.

Zůstal jsem uvnitř Marka. Opřel jsem se o lokty a dlouho jsme se pomalu líbali.

Marek nakonec nechal penis vyklouznout ven a potichu řekl: „Hned jsem zpátky.“

„Jasně.“

Pohladil mě po vousech a odeběhl do koupelny.

Rozhlížel jsem se po ložnici. Šatní skříň byla otevřená. Naše věci ve skříni i jinde po pokoji byly vzájemně promísené. Jako naše semeno, vzpomněl jsem si na odpoledne ve starém bytě. Přejel jsem si rukou po vlhké hrudi a olízl si dlaň. Chutnala Markem.

Marek vyšel z koupelny a mnul si nateklý penis.

Díval se na mě: „Nalejeme si skleničku?“

„Hm,“ přikývl jsem.

S pérem v ruce zmizel Marek v tmavé chodbě směrem do kuchyně.

Napadlo mě, že chci být taky čistý jako Marek, tak jsem rychle zaplul do koupelny a opláchl si péro. Zbytky Markova semene na hrudi jsem si ale nechal.

Vrátil jsem z koupelny, v ložnici už bylo zhasnuto, ale na stolku u postele blikala svíčka, která mihotavě osvěcovala Markovo nahé tělo a penis trčící z jeho rozkroku. Marek zrovna naléval víno. Podal mi sklenici:

„Tak… ať se nám tady líbí,“ usmál se na mě.

„Ať se nám tady líbí,“ uchopil jsem sklenici a opětoval Markovi úsměv.

Napil jsem se a lehl si nahý na postel.

Marek se položil vedle mě a opřel si hlavu o ruku. Díval se mi do očí.

„Víš co?“

„Nevim.“

„Líbí se mi, když při tom na mě mluvíš. Jako při mrdání.“

Usmál jsem se.

„Baví mě to mnohem víc. Než takovej ten tichej sex, kdy se celou dobu mlčí.“

„Mně se to taky líbí. Vzrušuje mě to.“

Marek se široce usmál.

„To bylo ale stejně hustý dneska,“ položil se Marek na záda a zadíval se do stropu. „Voboje,“ otočil na mě hlavu.

„Taky se mi to děsně líbilo. Celej den se mi dneska líbil,“ přitulil jsem se co nejvíc k Markovi a hladil ho po tváři. Marek mi dal pusu.

„Jak si mě před chvílí uvnitř dráždil, to bylo hustý,“ podíval se Marek zase do stropu.

„Marku, mně se líbí, když stříkáš.“

„Myslíš při chcaní, nebo při mrdání?“ otočil na mě hlavu.

„Obojí.“

Marek se zasmál.

„Mně se hrozně líbí tvůj žalud,“ pokračoval zase Marek.

Začalo se mi zvedat péro.

„Taky mi ho krásně kouříš,“ odvětil jsem pochvalně.

„Protože má krásnej tvar. A taky mi děsně chutná. Jak z něj teče – ta šťáva. To je super.“

„Ty mi taky moc chutnáš. Tvoje semeno. Tvůj pot. Tvoje… to… chcaní. Když jsme ho spolu měli ve vousech… a v puse…,“ říkal jsem Markovi potichu do ucha.

Markovi se zrychlil dech a cítil jsem, jak si Marek rukou položenou mezi námi začal honit svoje péro. Moje se na odpověď vyhouplo vzrušením a můj žalud se dotknul Markovy pohybující se ruky. Marek mě odstrčil na záda a vrhl se k mému penisu. Vzal ho do úst a něžně ho začal mazlit svým jazykem.

„Dej mi sem taky tvoje péro,“ řekl jsem.

Marek se přetočil na druhý bok, abychom se mohli vzájemně ochutnávat.

Olizoval jsem Markův žalud a vychutnával jeho křivky. Rukou jsem pečlivě zkoumal tělo penisu.

Přejížděl jsem Markovým žaludem pomalu po mých vousech a vousy ho něžně hladil.

„Wow. To je hezký…,“ pochvaloval si Marek.

Pokračoval jsem. Markův žalud mi po vousech hladce klouzal, hladil jsem ho vousatými tvářemi a přejížděl po něm dlouhými vousy na bradě.

Vzal jsem pak jeho penis do úst a celý si ho zasunul dovnitř, až jsem ucítil jeho žalud úplně vzadu. Vytáhl jsem penis ven. Byl od mých hustých slin celý kluzký, promnul jsem ho důkladně rukou. Zasunul jsem ho zpátky do úst a pokračoval v jeho hlubokém vychutnávání. Marek po mně vše opakoval.

„Ty jo, ten je ale fakt dobrej,“ řekl Marek na druhé straně.

„Pojď sem,“ řekl jsem.

Marek zmáčknul můj penis, nasál zbytky šťáv z mého žaludu a přetočil se zpátky.

Lehli jsme si na bok vedle sebe a citlivě se sladce líbali. Rukama jsem při tom vychutnával křivky Markova svalnatého těla, zatímco Marek se prsty něžně přehraboval v mých vlasech.

Bylo nám jednoduše – krásně. Spolu. Mezi náma nebylo nic, a přitom všechno.