Marek a já – 24. kapitola: Kreslení

Probudil jsem se. Marek už byl vzhůru a prohlížel si mě.

Krásně se usmál: „Dobré ráno.“

„Dobré ráno,“ protahoval jsem se.

Marek mi nahmatal pod dekou moje stojící péro. Přejel dlaní po mých hladce vyholých varlatech, aby zkontroloval, zda je to pravda. Pak odhodil deku a chytil mi penis u kořene. Díval se dolů na něj a párkrát s ním zamával.

„Wow,“ řekl pomalu a obdivně si penis zdálky prohlížel.

Cítil jsem na noze, jak se o mě Marek opírá svým pérem.

„Ten je krásnej. Taky se ti líbí?“ zeptal se mě šibalsky Marek.

„Jo. Ale víc se mi líbí tvoje péro,“ přitulil jsem se.

Dal mi pusu.

Rychle ale vstal a posadil se na moje nohy, aby byl blíž.

„Jsou krásný voba. Čum.“

Opřel jsem se o lokty.

„Co?“ držel Marek naše vztyčená péra.

„Jo,“ souhlasil jsem. „Voba jsou krásný. Když jsou spolu.“

Marek přitiskl oba penisy k sobě a zadíval se na ně:

„Jsou jako ten… takovej ten čínskej znak… kulatej…“

„Myslíš jin a jang?“

„Jo, ten. Jin jang. Tvůj je ten bílej…“

„Jang.“

„Tak muj bude ten černej, jin,“ podíval se na mě.

„Hm,“ potvrdil jsem.

Marek vrátil pohled na naše žaludy a začal je jemně mnout v prstech. Z mého vytekla kapka čirého nektaru.

„Wow…,“ zašeptal Marek a jemně nektar rozetřel palcem přes oba žaludy.

„Marku…“

Marek se usmíval a pokračoval.

Zavřel jsem oči a zvrátil hlavu dozadu.

„Koukej se taky,“ řekl Marek.

Poslechl jsem a vrátil pohled na naše péra v Markových rukách.

Markovy palce jezdily po našich mazlavých žaludech.

„Marku, tohle ale dlouho nevydržim.“

„To nevadí,“ řekl s úsměvem Marek.

Zamračil jsem se. Můj vyholený penis vypustil první malou dávku semene. Marek ale oba naše penisy velmi silně stisknul. Semeno se mi zastavilo. Marek penis chvíli svíral a pak povolil. Ze žaludu vytekla jen kapka. Zase dál mnul můj natlakovaný penis a dráždil žalud až k nesnesení.

Díval jsem se na něj dál a už jsem tím pocitem začal kňučet, protože mě žalud i nohy začaly vzrušením nesnesitelně brnět.

„Ty jo…,“ zaskučel jsem.

Můj penis se silou vzepjal, Marek oba rychle stáhnul ke kořeni a jemně je k sobě přitisknul. Můj žalud se leskle vyhladil a prudce vystříkl sperma do výšky. Některé kapky přistály na Markovu tvář a další hlasitě dopadly na prostěradlo kolem nás.

Marek se rozesmál: „Wow! Ty vole, cákáš po celým pokoji!“

Další výstřiky z pulzujícího penisu zkrápěly mé zatínající se břicho.

Marek zajel rukou do kapek na mém pupíku a mazlavou dlaní začal honit obě naše péra přitisklá k sobě.

Díval jsem se. Marek začal funět, pak se zamračil a potichu vyhrknul: „Bacha, ty vole…“

Chtěl jsem se začít smát, ale z Markova žaludu se najednou prudce vyřinul snad vteřinu nepřetržitý proud semene a celý vytekl na můj vlhký pupík.

„Wow…,“ vydechl jsem a užasle zíral.

Marek několik dalšími pohyby vystříknul ještě několik menších dávek a v dolíčku mého pupíku se vytvořila velká smetanová loužička.

„Marku…“

Marek do loužičky zajel rukou a podal mi ji k ústům. Olízl jsem Markovo semeno.

„Ty jsi tak dobrej,“ říkal jsem nevěřícně.

Marek se usmíval a znovu si dlaní nabral z mého pupíku i pro sebe. Olízl si dlaň.

„Mňam,“ olízl se.

„Ale ty vole!“ zavýskl Marek. „Jak jsi vycáknul vysoko! Co?“ smál se.

„Marku, když ty nás umíš tak krásně vystříkat. To bylo úplně skvělý. Fakt že jo!“

„Viď? Taková sprcha! Všechno je tady vod mrdky!“ chechtal se Marek.

„Za to můžeš ty!“

Marek se šťastně usmíval a celý zářil.

„Marku, mně se hrozně líbilo, jak jsi úplně… vytek. To bylo neskutečný. Hrozně moc krásný. Takovej proud…“

„Dík. Hele a víš, že to mám až s tebou? Že mi takhle teče mrdka? Protože mě strašně rajcuješ…,“ lehnul si Marek na mě, loužičku na mém břiše nasál do svého huňatého pupíku a naše ranní milování jsme zakončili pomalým líbáním a něžným mazlením.

***

Celý den jsem cítil svoje nahaté péro v kalhotách, čerstvý vzduch v holém podpaží a pořád vzpomínal na Marka, jak ráno nádherně vytekl.

Šel jsem na záchod. Vytáhnul jsem si péro z kraťasů. Svítilo na mě ven. Hrábnul jsem dovnitř a vyndal si i koule. Péro se mi začalo zvedat. Raději jsem rychle zaplul do kabinky a zamknul se.

Stáhl jsem si kraťasy a díval se na svůj obnažený hladký penis a varlata. Měl jsem pocit, jako bych byl zase malej kluk. Začal jsem si s pérem hrát. Vypustil jsem na něj sliny, jako to dělal včera Marek. Penis mi v ruce hladce klouzal. Zajel jsem mokrou rukou pod varlata a klouzal po nich dlaní.

Sakra, takhle se nevychčiju, pomyslel jsem si. Škoda, že nejsem s Markem někde venku, napadlo mě. To by bylo… Mám se vyhonit? Ne. Schovám si to pro něj. Pro Marka. Sklopil jsem péro silou dolů a s námahou vypustil proud, abych se trefil do mísy. Moc dobře to takhle nešlo, a tak jsem zakryl žalud rukou a nechal moč stékat po dlani. Konečně…

Olízl jsem si dlaň, schoval mokrý penis zpátky do boxerek a natáhnul si kraťasy.

Celé odpoledne mi penis stál v podstatě už pořád…

***

Dali jsme si tentokrát sraz před mým zaměstnáním. Marek už na mě čekal.

„Tak co, jak bylo dneska?“

„Ty jo, Marku, měls pravdu. Celý vodpoledne mi stojí vocas. Mám úplně mokrý spoďáry.“

„Fakt? Ty je, to je hustý. A jak to?“

„No jak jsi mě voholil. Je to fakt úplně jinej pocit.“

„Viď? Jsem ti to řikal,“ smál se Marek. „Jdem domu? Mrdat?“ zeptal se šibalsky.

Rozbušilo se mi srdce.

„Jo!“ vyhrkl jsem bez přemýšlení.

Marek se rozchechtal: „Ty vole! Pojď radši ještě někam do města. A nebo víš co, pojď do parku. Dáme si pivko, jo?“

***

Marek koupil u stánku dvě piva.

„Ty jo, tady jsou dneska davy, co? Pojď na trávu.“

Vydali jsme se parkem.

„Zablbneme? Mám frisbíčko.“

„Frisbíčko? No tak jo.“

Vynořila se mi však nehezká vzpomínka na minulý týden.

„A… neutečeš mi zase?“

„Ty vole… To víš, že ne!“ rozesmál se Marek, sundal batoh a podíval se na mě.

Tvářil jsem se trochu smutně.

„Co je?“ zeptal se starostlivě Marek.

Pokrčil jsem rameny.

Marek mě objal rukou kolem ramen a přitulil k sobě.

„Ty vole, já jsem ti přece neutek. A už vůbec ne proto, že jsme si házeli frisbíčkem. Co?“

Mlčel jsem.

„Proč jseš najednou smutnej? Co se stalo?“

„Marku…, já se bojim…, že zas někdy budeš muset vodjet.“

„Pojď sem, vole. Sedni si.“

Sedli jsme si do trávy, Marek naproti mně zkřížil nohy a chytil mě za ruce.

„Hele. Pamatuješ si, co jsem ti říkal? V sobotu?“

„Jo.“

„A co?“

„Že… kdybys musel vodjet, tak… mám tvoje klíče.“

„Ne, vole, že máš moje klíče. Že máš svoje klíče. Naše společný klíče. Vod našeho společnýho bytu. A že kdybych musel vodjet, tak se tam vždycky vrátím a ty tam na mě budeš čekat. Rozumíš?“

„Hm.“

„Tak co je? Řekni mi to, neschovávej se. Vždyť my si přece vždycky všechno řikáme. Nebo ne?“

„Jo.“

„No. Tak mi řekni, co je blbě?“

„Když já nevím, jestli je to náš byt. Je tvůj – ty platíš nájem.“

„Ach jo. Já myslel, že tohle nikdy nebudem řešit. Prachy…“

„Já neřešim prachy. Jenom… že… já nevim.“

„Ty vole… Tak co mám udělat – nebo co uděláme, aby byl náš? Společnej. A ne jenom muj. Vždyť jsme si třeba teď udělali krásnou zahrádku? Nebo já nevim, chceš platit nájem na půl? Nebo ho prodáme a koupíme si společně jinej, jo?“

„Ne, to ne.“

„Tak co? Řekni mi co a já to udělám.“

Schoval jsem si obličej do dlaní, protože jsem nevěděl, co mám říct. Chtělo se mi bulet.

Marek čekal na odpověď.

„Tak co? Šmoulo?“ říkal potichu a hladil mě po noze.

Podíval jsem se na něj.

„Jsem blbej. Nevím. Asi to chce čas. Abych cejtil, že je to taky můj byt. “

„Tak třeba něco přestěhujem. Upravíme to, jak by se to líbilo tobě, chceš?“

„Ne, to ne. Mně se líbí. Všechno, ten byt je moc hezkej. Fakt se mi tam líbí. Já v něm nechci nic měnit. Ani nevím, co – já jsem na tyhle věci levej. Vžďyť jsi viděl, jak to u mě vypadalo.“

„A co kdybysme si spolu třeba vymalovali? Co?“

Pousmál jsem se. Marek vždycky uměl zvednout náladu nějakým nápadem.

„Co?“ usmíval se Marek, kulil na mě svoje neodolatelná kukadla a hladil mě po noze. „Chceš?“

„Třeba,“ pokrčil jsem rameny a smutně se usmíval.

„Tak jo. Vymalujeme si, jo? Spolu. Bude sranda,“ smál se Marek a bylo vidět, že se na to těší.

Přemýšlel jsem.

„Co tě trápí? Pověz mi to. Hm?“ prosil Marek.

„Když… já se tam cejtim jako doma… Ale jen proto, že tam jseš ty. Já se bojím, že… když vodjedeš…, tak že mi bude hrozně smutno.“

Marek se na mě starostlivě podíval a posmutněl.

„Já vim,“ pohladil mě po vousech a vzdychl. „Mně by se, vole, po tobě ale taky stejskalo, víš to? Hrozně moc by se mi stejskalo. A ty bys byl u nás doma, válel by ses v naší posteli, kde spolu spíme… a mrdáme… A staral se vo naši zahrádku… A třeba nosil moje tričko… nebo moje trenky… A já bych z toho nemoh nic. Protože bych byl někde v prdeli. Moh bych se jen těšit domu. K tobě. Až se budu moct k tobě vrátit. Chápeš?“

Došlo mi, co mi Marek říkal, a jeho slova mě uvnitř zalila teplem. Plný dojetí jsem se na Marka smutně usmál.

„Já jsem Marku vůl, co?“

„Nejsi,“ usmál se na mě Marek. „Jsi akorát trochu šmoula.“

„Promiň.“

„Hele, to je úplně oukej. Žes mi to takhle řek. Vždycky jsme si přece všechno říkali. I nepěkný věci. A já chci, aby to tak bylo. To je přeci supr, že si vždycky všechno řeknem a vyjasníme. Než kdybys vo něčem přemejšlel, vymyslel si pak v hlavě nějakou blbost a já bych třeba vůbec netušil, vo co gou. Ne?“

„Jo.“

„No tak vidíš. A bude to tak i dál?“

„Jo. Takže… co s tím nájmem teda? Můžu platit půlku? Já bych chtěl.“

Marek zakroutil hlavou a rozesmál se: „Tak jo.“

Vzápětí však dostal další nápad:

„A nebo víš co? Uděláme si společnej účet, chtěl bys? Každej měsíc tam nasypeme nějaký prachy, budeme k němu mít každej svoji kartu, kterou budeme platit společný věci, a nebudeme už muset nic řešit. Co?“

„To by něco takovýho šlo?“

„No určitě!“

„Tak jo. To zní dobře.“

„Tak hned zejtra zajdeme do banky, jo?“

„No tak jo. Marku…,“ hladil jsem ho po noze. „Ty si vždycky víš se vším rady. Já jsem fakt asi jen šmoula…,“ zabořil jsem hlavu do Markova ramene.

„Nejsi. Pojď ke mně,“ přitulil Marek hlavu k mojí a hladil mě po zádech. Druhou rukou uchopil moji ruku a položil mi ji do svého rozkroku. Ucítil jsem jeho vztyčené péro.

„Marku, tobě stojí…“

„Jo. Protože tě miluju.“

Projel mnou proud energie a zaplavil mě šťastný pocit.

„Mně už taky stojí,“ zašeptal jsem.

„To je dobře,“ řekl potichu Marek.

***

„Tak co, jdem si zahopsat?“ zeptal se Marek tak roztomile, že nešlo odolat.

Dal jsem se spolu s Markem pomalu do pohybu.

Marek měl ale z dovádění s frisbíčkem takovou radost, že mě jeho skotačení a smích brzy tak rozpumpovaly, až jsem na všechno zapomněl a měl jen čirou radost z toho, jak spolu blbnem.

Došlo mi, že za to opravdu ten plastový talíř nemůže, že musel Marek tehdy odjet. Jen ta obava z toho, že jednou, někdy, bude zase muset odjet, třebas jen na den, ve mně usnula a jen dál dřímala. Prozatím…

Marek se pořád chechtal jak prdlej. Zvlášť když jsem upadl. Ale taky s obdivem zavýskal, když si mi občas povedlo chytit něco, co vypadalo téměř bez šance.

„Markuuu, už nemůžu!“ skučel jsem celý zplavený a dýchal jak o život.

„Pauza!“ mával Marek rukou na znamení, že už je taky k.o., a vydal se přes trávník ke mně.

„Ty vole, pěkně jsi mě prohnal! Byls hrozně dobrej,“ utíral si obličej do tílka, takže mi odhalil svůj pupík, který byl úplně, ale úplně mokrý, takže jeho chloupky měly tmavou barvu a byly k sobě slepené potem.

„Ty taky,“ nedalo mi to a zajel jsem rukou do mokrého pupíku. Marek na mě šibalsky zamrkal.

Ruku jsem měl úplně mokrou od Markova potu. Přejel jsem s ní přes vousy.

Marek si toho všiml a rozesmál se.

„Víš, co teď děláš?“

„Vim.“

„Nevíš, vole. Ty máš moc velký štěstí, že jsou tady všude kolem lidi,“ řekl žertovně vyčítavým tónem.

„Jak to? Proč?“

Marek mě chytil za vousy a zblízka mi řekl do očí: „Stojí mi kvůli tobě péro, abys věděl. Protože tohle, co děláš, jsou přesně ty věci, ze kterých můžu úplně zešílet.“

„No tak to mám spíš smůlu, ne?“

„Nebo tak. Hele, pojď radši pro pivko, musím se zchladit. A ty taky, vole!“ rozchechtal se.

***

„Co je tady dneska tak narváno?“ divil se Marek u stánku s pivem.

Rozhlédl jsem se. „Asi nějakej dětskej den,“ pokrčil jsem rameny. „Támhle jsou nějaký atrakce,“ pohodil jsem hlavou směrem, kde bylo nejvíc lidí, hlavně dětí.

„Tak se tam jdem podívat?“

„Můžem.“

Vydali jsme se s kelímky nového piva mezi pestrou společnost, kde děti kreslily křídou na asfaltový chodník, jinde vyráběly bubliny a nebo si nechávaly kreslit fixou žertovné tetování.

„Hele! Neuděláme si taky tetování?“

„To je pro děti, Marku.“

„Já myslím sami sobě, doma. Koupíme si tu fixu a zkusíme si taky něco namalovat, co?“

„Marku, já nevim, jestli chci chodit počmáranej fixou.“

„To se smyje. Vždyť se furt sprchujem. Za pár dnů je to dole.“

„Ty jsi prdlej,“ kroutil jsem hlavou. „Ale jo, pro mě za mě. Aspoň to vyzkoušíme.“

„Bude sranda,“ řekl Marek a koupil černou fixu na tělo.

Šli jsme dál, míjeli jsme ještě další atrakce, vzpomínali jsme na hry, které si jako děti pamatujeme, až jsme bujarou společnost nechali za zády.

„Tak co? Jdem už domu?“

„Asi jo.“

„Vezmem to vokolo,“ ukázal Marek rukou park, abychom nemuseli zpátky davem.

***

„Ty jo! Jsem docela vyskákanej…,“ sundával si Marek v předsíni tenisky, „z toho frisbíčka… Budem se chvilku válet?“

„Jo. Jsem taky vyřízenej.“

Svalili jsme se na záda na postel. „Uff…“

Chytli jsme se za ruce a odpočívali.

„To bylo krásný vodpoledne,“ pochvaloval jsem si.

Marek si rychle sundal kraťasy a přetáhl tričko přes hlavu.

„Jdem mrdat?“ vesele na mě vykulil oči.

„Nemůžu,“ smál jsem se, „jsem vyřízenej! Nemám sílu se ani svlíknout.“

„Tak já tě svlíknu…,“ usmíval se Marek s hlavou nakloněnou tázavě do strany.

„Jestli na to máš sílu…“

„Ts!“

Marek mi odhrnul tričko z pupíku. Nadzvedl jsem se a dal ruce nad hlavu, aby mi ho mohl snadněji stáhnout.

Pak mi rozepnul kraťasy. Tak jsem trochu nadzvedl zadek a Marek mi rychle stáhl kalhoty z nohou.

Sedl si k mým bílým boxerkám. Byly na nich zaschlé i vlhké skvrny světle krémové barvy z celého dnešního dne.

„Ty jo,“ pohladil mi Marek bouli dlaní. „Ty jseš fakt celej ulepenej.“

Pokrčil jsem rameny a nasadil omluvný výraz.

„Já za to nemůžu.“

„Ty vole, je to hezký. Mně se to líbí,“ usmál se Marek a políbil flekatou bouli na mých boxerkách.

„Fakt?“

„Jo. Vždyť je to super, jak tečeš,“ usmíval se Marek. 

Marek si moje boxerky prohlížel a hladil bouli rukou:

„Ty vole, kolik je na nich různejch fleků…“

Pak k nim přiložil nos.

„Ty jo… Ty nádherně voníš.“

„Já jsem myslel celej den na tebe.“

„Aha,“ usmál se Marek. „Ty jo, to je hezký. Děkuju,“ usmál se Marek.

Marek mi pomalu odkryl moje ulepené péro.

„Wow,“ stahoval dál boxerky. „Ty jseš úplně mokrej,“ podíval se na mě užaslým výrazem a vrátil se k mému penisu. Celý ho objal rty a pečlivě sbíral všechny jeho chutě.

„Ty vole,“ olízl se. „Ty jsi dneska tak dobrej. A voňavej…“

Péro mi sebou zamávalo.

Marek mi stáhl boxerky až dolů a vysvobodil z nich celé moje nohy.

Klečel u mých chodidel a zmuchlané boxerky si přitiskl k nosu. Zabořil do nich obličej a nasál.

„Wow,“ zakroutil hlavou. „Ty vole, ty jsi na mě teda hodně myslel!“ Zase zabořil nos do boxerek a zhluboka nabral jejich vůni.

Markovi se prudce zrychlil dech a s balíčkem boxerek v ruce se rychle přesunul zpátky ke mně, aby mě začal divoce líbat.

Ucítil jsem ve svých ústech sladkou chuť.

Marek si mezi líbáním občas hluboce přivoněl do mých boxerek a s o to větší energií se vrátil k našemu líbání. Vzrušovalo mě to a srdce mi bušilo jako o závod.

„Můžu si je vzít s sebou do práce?“ podíval se na mě.

„Marku…,“ rozesmál jsem se. „Ty jsi blázen, víš to?“

„Jsem,“ usmíval se Marek a přitiskl si zmuchlaný balíček k nosu. „Tak můžu?“ zahuhlal do nich a díval se na mě.

„Jo, klidně. Když chceš,“ smál jsem se.

Marek se z nich zhluboka nadechl.

„Dík.“

***

„Namaluju ti něco na péro tou tetovací fixou, chtěl bys?“

Přikývl jsem. Marek rychle vyštrachal fixu ze svého batohu a vrátil se honem k mému penisu.

„Ty vole, ten je ale fakt mokrej. To asi nepůjde, když takhle lepí.“

„Tak já se skočím vopláchnout.“

„Ne. Já tě vočistím. Lež.“

Marek olizoval můj penis a liboval si. „Ty jo, to je dobrý,“ mumlal si potichu pro sebe.

„Dej mi taky.“

„Tak počkej.“

Marek objal můj penis ústy, nasál a pečlivě ho protáhl svými rty.

Pak se naklonil ke mně, měkce přitiskl své rty a zajel mi do úst jazykem.

„Chutná?“

„Hrozně moc. Strašně dobrý.“

„Viď?“

„Marku, čim to je?“

„Co?“

„Že jsme tak dobrý?“

„Nevim,“ pokrčil Marek rameny. „To je jedno, ne? Možná… tím, že se milujeme?“ usmál se krásně nevinným úsměvem.

„Marku… Pojď ještě ke mně,“ šeptal jsem plný vzrušení.

Začali jsme se Markem líbat. Užívali jsme si to a zkoušeli různě střídat intenzitu i rychlost.

Marek se zase posadil na mě a vzal fixu do ruky, aby se vrátil k malování na můj penis.

„Ty vole, už mi z něj taky teče,“ zasmál se Marek.

„Pojď sem, očistím ti ho,“ chytil jsem ho za chlupaté stehno.

Vyplázl jsem jazyk. Marek mi o něj otřel ze svého žaludu svůj čerstvý nektar.

„Wow…,“ překvapeně vydechl a sklonil se ke mně.

Z našich úst se stal útulný hebký pokojíček, ve kterém se spolu naše jazyky opět mazlily, hladce, měkce a důkladně.

„Mňam…,“ olízl se Marek a zase se uvelebil zpátky vedle mě. Vychutnávali jsme si dlouho naši společnou sladkou chuť.

Marek nahmatal moje péro, přestal mě líbat a podíval se na mě.

„Hele, to asi nepůjde. Ty pořád tečeš.“

„Promiň.“

„Nevomlouvej se, vždyť je to krásný.“

„Fakt?“

„Jo, jasně. Mně se to hrozně líbí,“ podívali jsme se na můj vzrušený penis.

Péro se mi vzepjalo a ze žaludu vytekla nová lesklá šťáva.

„Wow!“ rozesmál se Marek. „Ty vole, jak to děláš?“ Nahnul se pro můj čerstvý nektar.

Zase se ke mně vrátil, aby mi hebkou chuť předal.

„Já nevim, Marku, to samo. Nebo to spíš děláš ty.“

„Já? Fakt? Tak to je hustý. To jsem nevěděl, že tohle umím,“ řekl Marek potichu.

„No asi jo. Protože jsem to dříve takhle moc neměl…“

Marek se na mě zase podíval. „Takhle ale na něj nic nakreslíme,“ zažertoval jakoby vyčítavě.

Pokrčil jsem rameny a udělal bezradný obličej.

„Tak počkej,“ posadil se. „Já ti nakreslím něco na pupík, jo?“

Kolem pupíku mi nejdřív soustředěně nakreslil fixou kolečko. Kolem něj postupně kreslil různé obloučky, až vznikl jakýsi květ. Marek ho dozdoboval dalšími vlnkami a čárkami a postupně tak vytvářel pečlivý ornament. Občas při tom samým soustředěním vyplázl špičku jazyka nebo na mě mrknul.

„Tak já myslím, že hotovo. Co?“ zadíval se na svůj výtvor.

„To je krásný,“ prohlížel jsem si kresbu kolem svého pupíku. „Ty jsi šikovnej.“

„Namaluješ mi taky něco?“ posadil se na paty a podal mi fixu.

„Marku, ty máš ale chlupatej pupík, to nepůjde.“

„Tak se mám taky oholit?“

„Ne, nikdy! Rozumíš? Ani náhodou. Ani to nezkoušej, jasný?“ zamračil jsem se.

„Neboj,“ usmál se Marek a podíval se na svůj pupík. Pohladil chloupky na něm a rychlým pohybem je divoce rozcuchal. Mrknul na mě a krátce se zasmál. Znovu si ale chloupky uhladil a krouživým pohybem dlaně učesal z tmavých chloupků spirálku. Podíval se na mě a usmíval se.

„Tak kam teda?“

„Počkej, já už vím,“ posadil jsem se naproti Markovi, sklonil se k jeho bradavkám a začal kreslit kolem nich.

Marek mě se skloněnou hlavou pozoroval.

Dal jsem mu občas pusu a pokračoval. Dával jsem si co nejvíc záležet a do malých kvítků precizně vykresloval další detaily.

Občas jsem bradavky jemně pohladil vousy na bradě.

„To je hezký…,“ vzdychal Marek. Jeho bradavky se vzrušením tyčily nahoru. „Chtěl bys, abych měl piercing?“

„Myslíš jako v bradavkách?“ kreslil jsem dál.

„No. Třeba.“

Zakýval jsem hlavou do stran. „Ty jo nevim. Mně se asi líběj, jak jsou,“ pokračoval jsem v kreslení.

„A tetování?“

„Tetování? To se mi docela líbí. Už jsem vo tom taky přemejšlel. Ale nevim, co bych si dal vytetovat.“

„Tak třeba tohle. Co máme teď na sobě. Kdyby to udělal nějakej profík… Co?“

„Hm. Proč ne.“

Soustředil jsem se na další detaily kresby.

„Tak… hotovo. Asi.“

„Jé, to je hezký,“ prohlížel si Marek svou vyzdobenou hruď a pohladil se prstem přes vztyčené bradavky. „Tak tohle bych si vytetovat dal,“ chválil Marek moji práci. „Takový decentní. Ty jo… a takovejch detailů, co tam je…,“ obdivoval Marek svoje zdobení. „Dík, je to moc krásný,“ usmál se na mě. Pohladil mě oběma rukama po vousech a dal mi krásnou dlouhou pusu.

***

Dostali jsme hlad, a tak jsme se pustili do přípravy rychlé večeře. Chodili jsme po kuchyni jen ve spodním prádle, pořád se na sebe dívali a prohlíželi si naše nové zdobení. Marek mi sem tam pohladil dlaní ornament kolem mého pupíku a já zase jeho hruď s kvítky kolem bradavek, které z Markovy hrudi stále vystupovaly. Marek si přitom pozorně prohlížel svou hruď, jak ji hladím a prstem jemně přejíždím přes jeho bradavky. Bylo na něm vidět, že se mu to moc líbí, a za odměnu jsem dostal vždy krásnou pusu. A péro v mých boxerkách přidalo zase další malou skvrnu…

***

Večer jsme konečně skočili natěšeně do postele.

Leželi jsme nazí vedle sebe, prohlíželi si naše tetování a vyměňovali si nápady, co bychom si mohli někdy nechat doopravdy vytetovat a kam. Všechny nápady jsme ale nakonec zavrhli a nikdy se nám nic nezalíbilo natolik, že bychom to chtěli mít na těle pořád. Tak jsme nakonec zůstali jen u těch, která jsme měli teď nakreslená vzájemně od sebe.

„Marku, já bych chtěl to tetování pocákat.“

„Jo? A který?“ zeptal se šibalsky Marek.

„Moje. Teda vlastně tvoje. Vobě!“ rozesmál jsem se.

„Tak nejdřív já tobě, jo?“ vyskočil Marek a posadil se na mě. Nad mým pupíkem se tyčil jeho penis.

„Marku, můžu se do tebe přitom zasunout?“

„Hehe. No tak jo. Ale víš, že se do mě nesmíš vystříknout?“

„Jo. To je ale na tobě, nesmíš sebou moc hejbat…,“ smál jsem se.

„Neboj…,“ Marek se nadzvedl a můj hladký penis si pomalu zasouval dovnitř. Soustředěně se přitom na mě díval. „Ty jo, jak je hlaďoučkej… To jde úplně samo…,“ usmíval se na mě. Cítil jsem, jak se hladce zasouvám do Marka.

„Už je tam…,“ zašeptal a pomalu si sedl na můj zanořený penis.

„Wow… To je krásný,“ hladil jsem Marka po stehnech. „Tak se moc nehejbej, jo?“

Začal jsem pomalu honit Markovo péro nad mým pupíkem. Marek si na něj vypustil sliny, takže jeho penis začal v mé ruce klouzat.

„Ale trošku můžu, ne?“

„Trošku jenom.“

Marek se začal pomalu vlnit na mém penisu a já cítil, jak se zanořuji stále hlouběji a jak mě Marek doslova pohlcuje.

Začal se mračit a jeho dech se zrychlil. „Ty vole… To je tak krásný…,“ naklonil hlavu do strany a zkoušel mi upřeným pohledem předat svoje pocity.

„Pusť!“ vyhrknul Marek a rychle odstrčil moje ruce. Objal si žalud do dlaně a druhou rukou stáhl penis ke kořeni. Do jeho pěsti začalo prýštit sperma a tlačit se skrz prsty ven. Marek pořád vzdychal a já cítil svým žaludem, jak se jím uvnitř dál masíruje.

S tichým mlasknutím otevřel pěst a od jeho dlaně se k žaludu táhly mokré lepkavé provázky. Sperma z dlaně vetřel do mého pupíku a druhou rukou rychle sebral další, které mu zatím pomalu stékalo ze žaludu po penisu.

„Marku, já už ale fakt musím ven…“

„Jasně,“ nadzvedl se Marek a můj penis hladce propustil.

„Lehni si,“ opřel jsem se do jeho hrudi rukou.

Marek si lehl a já se posadil obkročmo nad jeho břicho. Svůj penis jsem vytrčil nad Markovu hruď.

Marek se zatím mazlil rukama se svým semenem po mém pupíku, prohlížel si moje tetování a sperma po něm pečlivě roztíral. Pramínky stékající po kůži vracel zpět nahoru a vtíral ho dlaněmi do mého tetování.

Byl jsem už z Marka hodně vydrážděný a můj natěšený penis mi hladce klouzal v dlani. Takže stačilo už jen pár pohybů rukou a vystříkal jsem také svoje dávky mazlavého nektaru promíseného se semenem na celou Markovu hruď. Marek zhluboka dýchal a loužičky se na jeho hrudi neposedně tetelily.

Zajel jsem pomalu rukama do mé bohaté nadílky z celého dne a roztíral ji po květech na hrudi. Markovy bradavky se opět vztyčily. Přejížděl jsem po nich rukama a pod svými klouzajícími dlaněmi cítil jejich tvrdé malé hrbolky.

„To je hezký,“ šeptal Marek.

Hladili jsme si naše mokrá tetování, objížděli jejich kontury a prohlíželi si je, jak se v našem čerstvém spermatu temně lesknou. Občas jsem přejel prstem Markovy bradavky a Marek na oplátku objížděl prstem jamku mého pupíku.

Natáhl jsem se po vypínači, zhasnul jsem a lehl si na Markovu hruď. Naše mokrá tetování se spojila a Marek mě objal.

„Dobrou noc,“ řekl Marek a políbil mě ze tmy.

„Dobrou noc, Marku.“

„Děkuju za tetování…,“ říkal potichu a hladil mě po zádech.

„Já taky…,“ zašeptal jsem a přitulil se co nejvíc k němu.