Romány

Lehli jsme si na velký balvan k našemu oblečení a slunili se, abychom oschli. Kámen byl vyhřátý sluncem a krásně nás hřál do zad. Naše pinďourky, legračně scvrklé studenou vodou, se schovávaly v porostu pod pupíkem. Marek zavřel oči, nechal se zalívat slunečními paprsky a odpočíval.

Naklonil se blíž a potichounku mi šeptl do ucha: „No a pak si se mnou dělej, co chceš.“ Zároveň s těmi slovy přejel pravačkou zvětšující se bouli v mém rozkroku a jemně mi přes látku kraťasů zmáčkl probuzený penis. Věděl zatraceně dobře, jak mě vzrušit.

I v té malátnosti po orgasmu mnou tohle jeho prohlášení malinko škublo a nadzvedl jsem se na lokti, abych se mu mohl lépe podívat do tváře. „To myslíš vážně?“

Dráždivě nenucený tón, který jsem od něj slyšel málokdy. V posteli málokdy. Trochu to se mnou cuklo, ale stáhl jsem župan a poslechl. Zaslechl jsem ještě, jak se za mými zády svléká z trika a kraťasů, ve kterých do té doby byl…

Tiskl jsem si ruce k hrudníku a nechával si do úst pomalu zasouvat více než polovinu jeho délky. Tlumeně jsem zamručel a zavřel oči, jelikož jeho pohyby začínaly být rychlejší a kratší. A navíc bylo těžké nenechat se zcela ovládnout tím nelítostným vibrováním, které mě přivádělo k šílenství.

Vylezli jsme z intimního šera sprchy do světlem prozářené koupelny. Utírali jsme se do měkkých bílých osušek. Všechny nepříjemné emoce se pod proudící teplou vodou, v Markově náručí zcela rozpustily a já se cítil téměř jako znovuzrozený.

Z naší společné ranní sprchy a čištění zubů se pomalu stával rituál. Stejně jako ze společné snídaně, z naší ranní procházky do pekárny. Z toho, jak mi Marek před odchodem z domova nasazuje kšiltovku a upravuje vlasy. Ze spousty maličkostí, které nám dělají radost a dávají pocit, že žijeme spolu a patříme k sobě.

A v té chvíli jsem se začal doopravdy bát. Protože Damián nebyl z těch, kteří svoje problémy řeší před obecenstvem. Právě naopak. A když k tomu chtěl přizvat i moje kamarády…

S kýmkoliv jiným bych tu hru na nespokojenýho, téměř naštvanýho doma a neposlušnýho subíka dohrál. S Lexem mi to ale z nějakýho důvodu nešlo. Když jsem viděl, jak je z intenzity toho svýho prožitku hotovej a jak je mu zároveň nepříjemný, že mi nedokázal vyhovět, něco se ve mně přepnulo a znemožnilo mi dál se k němu chovat jako ke svý hračce.

Dveře vilky se otevřely a vyšel muž kolem čtyřicítky. A vůbec nevypadal jako hrdina z filmu. Ale na pohled byl moc hezký. Na první pohled zaujal velmi hustý, ale pečlivě na krátko zastřižený, černý plnovous.

Notebook a dvoje sluchátka s rozbočovačem zůstaly na zemi u postele, protože já ten večer vážně netoužil trávit sledováním sebelepšího filmu. O pár minut později už mým bytem zněly zvuky dvojí, zajímavě synkopické.

Alex se po mně jenom pobouřeně ohnal, ale okamžitě jsem ho popadl za zápěstí, otočil si ho k sobě zády a přitiskl si ho na sebe. „Nonono!“ pošeptal jsem mu do ucha. „Moc si nedovoluj. Nebo tě budu muset přivázat k posteli do nějaký ne zrovna příjemný polohy – a na tu párty si půjdu užívat sám!“ Volnou rukou jsem mu hladivě přejížděl po těle a rovnou jsem mu zajel i do klína – a jasně: jenom pouhá zmínka o přivázání k posteli Lexe okamžitě vzrušila.

„Nechcete jít taky?“ zeptal se Jáchym a já bych ho za to nejradši nakopal, protože Damián se okamžitě zeptal, na co že to chtějí jít. Kamila jsem měl chuť pro změnu zaškrtit. Horlivě s Jáchymem souhlasil a vysvětloval Damiánovi, o co jde.