Romány

Stejně tak, jak jsou zaneřáděný moje svršky, jsou i moje myšlenky. Ty se během mýho brouzdání tajnejma chodbama propletly jako pavučina a já z nich cejtim zklamání, beznaděj a únavu. S hlavou plnou smíšenejch pocitů roztáčím kohoutky ve sprchovym koutu a dopřávám si osvěžují a povzbuzující sprchu. Teplá proudící voda dopadající na moje tělo mi dodává energii, se kterou přichází i optimističtější pohled na uplynulý dvě hodiny: „Bylo to sice k ničemu, ale na střeše se bude perfektně a hlavně nerušeně čistit hlava,“ pochvaluju si objevenou střešní zašívárnu s bonusem v podobě nejromantičtějšího výhledu na Prahu.

Přistupuju ke stolu a cestou sleduju údajně nejlepšího garderobiéra v Praze oblečenýho do oděvních kousků, který naprosto neodpovídaj jeho věkový kategorii. Proto mi nepřipadá moc důvěryhodnej a ani způsobilej k tomu, aby radil ostatnim, jak se maj oblíkat. V tuhle chvíli mi ale nezbejvá nic jinýho, něž se mu vydat na pospas a věřit v to, že by mě Richard nepředhodil někomu, kdo neví, co dělá.

Celkem s povděkem jsem viděl jen samý holky, samozřejmě krásky první třídy, ale i přesto mě uklidňovalo pomyšlení, že mě nebude nic a nikdo rozptylovat. Jako gay totiž nejsem imunní proti pohlednejm kolegům tanečníkům a modelům. Holky se na mě usmívaly a asi očekávaly, od jedinýho kluka v týmu, nějaký to povyražení.

„Mí Žerčičáci, Ledečáci, Telibáci, Kobylničáci a Kladěrubáci,“ zvolával a při každém jménu se strhl nadšený povyk – včetně Rosťovy kohorty, „a ano i vy, Řehničáci, i vy jste dneska součástí dějin Holí a našich vesnic. Můžeme prohrát? Ptám se: můžeme prohrát? – Ne! Nemůžeme! Protože právo je na naší straně! Co nám sebrali? Co nám ukradli? Jo – dráhu! Kde máme trénovat? Co si vezmeme zpátky? Jo! Dráha je nás všech! Tak se mnou poďte a ukončete všechny ty kraviny posledních tejdnů! Poďte se mnou a poďte vyhrát! Dneska jim dáme co? Na prdel!“

„Seš si tím fakt jistej, Karle?" ozval se Kuba, pochybující o jeho dalším postupu. „Jasně, tohle je plán B a plány B vždycky fungujou, když nefungujou plány A, ne?" „Tak hlavně, abys nemusel vymýšlet plán C," procedil Kuba, ale dál už se do toho nemíchal a znovu se pohroužil do intenzivního přemýšlení o mohyle, o nadrženosti a celém tomhle podivném létě. Karel jeho připomínku ignoroval a už se nemohl dočkat, až si vyzkouší svou novou výslechovou techniku.

Potom mi došlo, že když opravdu půjdu bydlet se svými přáteli, nebudu takový smutný pořád. Když jsem skončil v práci, zavolal jsem Karolíně, že tu její nabídku přijímám. "No Tome, ale nevím, jestli budeš chtít i po tom, co ti teď řeknu," začala být opravdu vážná, "on s námi v domě bude bydlet i Marek." Myslel jsem si, že si ze mě dělá srandu, ale sranda to rozhodně nebyla, a i když mi moje mysl říkala ne, tak jsem i přesto řekl, že to beru.

Šel jsem tedy omámený spánkem otevřít a ihned jsem se probudil, jelikož za dveřmi stál Michal. Pozval jsem ho dál a posadil ho do kuchyně. Udělal jsem mu pití a sedl jsem si k němu. "Tak proč si přišel?" zeptal jsem se zvědavě. "Přišel jsem, protože jsem se ti snažil celý měsíc vyhýbat. Ta noc, kterou jsme spolu strávili, mi změnila život. Snažil jsem se s tím bojovat, ale nejde to."

Prošel jsem všechno kromě skákacích můstků, bál jsem se totiž výšek. Najednou jsem si všiml postavy stojící na nejvyšším můstku. Na strach jsem úplně zapomněl a vylezl jsem nahoru. Byl to pro mě adrenalin. Když jsem tam dolezl, našel jsem ho tam. Stál tam úplně na kraji otočený k nebi.

Když jsem to dořekl, podíval se na mě a pozvedl obočí. "Ty jsi učitel?" zeptal se trošku s výsměchem. "Ano, učím na obchodní akademii," odpověděl jsem s poloúsměvem. V tom mu spadl na zem balíček se salámy. "Ty učíš na obchodce? A znáš Marka Leuda?" V tom jsem se zasekl já. Podíval jsem se na něj a on na mě. "Odkud ho znáš ty?" zeptal jsem se váhavě. "No, my jsme příbuzní, je to můj bratránek."

Sundal jsem mu triko a on se na mě šibalsky usmál. Začal jsem ho líbat po celém těle. Žužlal jsem jeho bradavky a zároveň jsem ho hladil v rozkroku, kde už se jeho maličkost nemohla dočkat až spatří světlo mého bytu. Pomalu jsem se s líbáním dostal až k břichu, a tak jsem mu rozepínal pásek. Po rozepnutí jsem mu velmi rychlým hmatem stáhl kalhoty.

Šel jsem otevřít a už mě ani nepřekvapovalo, že v nich stál Marek. Zatlačil mě dovnitř a zavřel za sebou dveře. Začal mě líbat od čela až ke krku. Užíval jsem si každý dotek, ale nemohl jsem se zbavit toho pocitu, že i já skončím jako Kačka, a tak jsem ho po pár minutách od sebe odstrčil. "Copak se ti to nelíbí, mám přestat?"

Učitelé na středních školách to nemají vůbec lehké. Musí krotit studenty a zároveň je něco naučit. Přece jenom maturita není nic lehkého.