Romány
- HonzaR.
„Aha, já už si myslel, že bůhvíco…“ „To mi budeš muset vysvětlit, co bůhvíco máš na mysli,“ škádlil jsem ho a on se rozpačitě usmál. Rozhlédl jsem se a opatrně ho pohladil po hřbetu dlaně. Blázínka mého, žárlivého…
- Elizabeth Cheese
„V pohodě. Gratuluji!“ usměji se. Skrývat emoce není tak těžké, jak se na první pohled může zdát. Mám strach z toho, co všechno se mi vždycky odehrává uvnitř. Tolik různých pocitů. Jsou těžké jako kámen. Nechci se jimi zabývat, ale daří se jim mě v nestřežených chvílích táhnout ke dnu. „Díky,“ hupsne ke mně na postel, a než se stačím nadechnout, už mi vrazí jazyk do pusy.
- Isiris
Kamil to vnímal podobně. Zatímco z Bena stahoval kalhoty a trenýrky, pohled mu pořád utíkal výš, na Benovy spoutané ruce. Je jenom můj. Bez mýho svolení se odsud nikdy nedostane. Což by mu asi ve skutečnosti vůbec nevadilo, ale pro teď budeme předstírat, že je tu nedobrovolně… Když před ním Ben konečně ležel úplně nahý, Kamil jenom nasucho polkl.
- HonzaR.
Že mě přitahoval fyzicky, o tom snad ani psát nemusím. Stačilo, aby okolo mě prošel, já ucítil jeho vůni a už mi začalo být po celém těle horko a na jednom specifickém místě těsno. Někdy jsem měl pocit, že si ani neuvědomuje, jak některá jeho gesta a výrazy působí eroticky.
- Elizabeth Cheese
Víte, jsou chvíle, kdy je vám jasné, že z toho, co se děje právě teď a tady, jednou bude vzpomínka…, taková, kterou si vždycky vybavíte, když ji budete potřebovat. A těch není nikdy dost.
- HonzaR.
Vykukující koleno a nahá záda zakončená dvěma rozkošnými důlky. Dál mi výhled naneštěstí halila peřina. To se ovšem dalo velice snadno napravit. Opatrně jsem ji stahoval níž. Trochu se zavrtěl, ale nevzbudil se. Jen ještě víc přitáhl koleno k tělu.
- Elizabeth Cheese
Zatímco se Jony věnoval něčemu v telefonu (asi psal Monice, co se právě přihodilo za děsně komickou situaci), tak já se poprvé od doby, co jsem tu věc vytáhl, začal pídit po tom, kam se vlastně strkají baterky. Zjistil jsem, že nikam. Nabíjí se to v nabíječce jako telefon. Vše ve velmi moderním černém vzhledu, nechyběla ani šňůrka, což je logický u tak malinkaté věci, o jejíchž velkých schopnostech jsem ani trochu nepochyboval.
- HonzaR.
Jeho ruce na mých zádech a pode mnou vzpínající se tělo… Chtělo se mi zešílet. Hluboko v podvědomí blikající kontrolka, že přece jen takhle nechci k orgasmu přivést ani jednoho z nás.
- Elizabeth Cheese
Ovšem Bořkovi to nejspíš secvakne, neboť se ke mně Jony má jako nadržený kocour k hárající kočce. Ne, až tak okaté to není. Nicméně zcela normálně se bavíme. Můj přístup k němu je odměřený, nechci totiž hned vypadat jako uslintané děcko před výlohou cukrárny. Hodlám ho trošku podusit, to už jsem ostatně říkal, ale opakování je matkou moudrosti.
- HonzaR.
Ale Damián nevydržel a dveře od ložnice otevřel. Pohledem přejel rozválenou postel, moje včerejší oblečení rozházené po zemi, nedopitou láhev Morgana a dvě sklenky na nočním stolku. Beze slova se otočil. Sakra, sakra a ještě jednou SAKRA!
- Elizabeth Cheese
Vnímám svůj zrychlený dech. Vždycky je to takhle, když se motá kolem mě s těmi lačnými pohledy. Nebudu kecat, prošukal bych se s ním klidně celým dnem. Ba co víc, nevadí mi ani trochu s ním trávit čas na rozdíl od dob minulých, kdy mě spíš sral, než vzrušoval. Jeho nenávist nebyla hraná, fakt mě neměl rád. Bohužel se to v něm bilo s čestným jednáním. Nemusel mě, ale nikdy nebyl křivák.
- HonzaR.
„Nezlobím,“ vtiskl jsem mu na hřbet té ruky na mém rameni rychlou pusu a byl rád, že neucukl. A že když jsem vstal, nechal se obejmout a políbit na ústa. Oblečenému mu to nejspíš vůbec nevadilo. Naopak se ke mně přitulil a já si tak se zavřenými víčky chvilku vychutnával jeho rty.
- Elizabeth Cheese
„Sebeobranu? Spíš za útok,“ vmísil se do hovoru Marek. Málem jsem po něm vyjel znova, naštěstí to Taxi (v mé hlavě mu tahle přezdívka asi zůstane) zachránilo. „Hej klídek, přece nechceš jít do vězení za těžké ublížení na zdraví způsobené peněženkou,“ bavil se.
- HonzaR.
Ze začátku to pro mě byl ve fabrice trochu kulturní šok, nebudu lhát. Fyzicky jsem sice zvládal, ale ta jednotvárnost a absolutní absence jakékoliv kreativity mě zabíjela. Navíc výroba, ve které pracuje pětaosmdesát procent opačného pohlaví, většinou čtyřicet plus. Pár chlapů, co se provozem občas mihnou, sedí nahoře v teplých kancelářích a zbytek jsou opraváři a údržbáři. Mají práce nad hlavu a radši flirtují s těmi několika mladými kočkami, co tu jsou, než by se vybavovali s brigádníkem. Ale zvykl jsem si já, zvykly si i moje kolegyně, a když jsme se trochu poznali, neměl jsem se mezi nimi vlastně vůbec špatně. Trošku se mnou flirtovaly, trošku si mě začaly hýčkat, a proč bych na to nepřistoupil? To, že se mi líbí víc svalnaté mužské zadky než vyplněné výstřihy, neznamená, že mám k ženám nějaký odpor.
- Elizabeth Cheese
Osud jen pozdvihne obočí. „Máme odlišný smysl pro humor.“ Zhluboka se nadechne a povytáhne bělostný rukáv u svého hábitu, aby se teatrálně zadíval na neexistující hodiny. „Kdy tohle skončí? Vydržíš to, aniž bys zasáhl?“ spustí rukáv a pohodlně se opře do plyšového gauče.
- Isiris
Ben Kamilovi oplácel jeho upřený pohled, zatímco v něm vzrušivě doznívala ta jeho poznámka. Líbilo se mu, jak Kamil uměl už tak dráždivou situaci pozvednout o úroveň výš prostě jenom tím, co řekl… a jak se u toho zatvářil… Spoutaný už před Kamilem klečel mockrát, ale tentokrát to bylo jiné, takové… zlověstnější. Jako kdyby do dneška si Kamil s Benem jenom tak zlehka hrál, ale dnes už měl své nevychované a drzé hračky doopravdy plné zuby a stejně tak doopravdy jí to hodlal spočítat…
- Elizabeth Cheese
„Děláš si ze mě prdel?!“ prskne hněvivě. „Co to do háje zkoušíš? Nechceš s tím jít na veřejnost, a proto to rovnou hodíš na stránku naší třídní skupiny?!“ „Cože?! Na jaký stránky?!” vyjevím se nehraně.
- Elizabeth Cheese
S Bořkem se srazím v chodbě, což mi hraje do karet, jelikož je sdílný jako vždycky, tak mi vyzradí své plány na večer, které se samozřejmě týkají jakési švédské trojky. Nebo možná čtyřky, protože mi přijde, že z jeho úst zazní víc jak tři jména.
- Elizabeth Cheese
„Až tak mi nevadí, že jsme v jednom bytě,“ přizná a uhne pohledem. Potlačím chuť se usmát jako výherce v loterii (a to fakt hodně tučné sumy). „Mně taky ne…, tak prosím, je to tvoje. Ručníky jsou v té skříňce,“ ukážu pod umyvadlo. „A oblečení ti dám před dveře.“
- Isiris
Kamil se na Bena jenom vědoucně zaculil. Počkal si, až si Ben klekne a dá ruce za záda, šáhl si do batohu pro šátek a pomalu k Benovi došel. Klekl si před něj, zadíval se mu do očí… a Ben ty svoje zavřel. Věděl, co chce Kamil udělat, vycítil, že nemá smysl ho zkoušet ukecávat, ať to nedělá…, a vlastně si i docela dost přál, ať to Kamil udělá. „Hodnej,“ okomentoval to Kamil stroze…, ale i tohle jedno slovíčko stačilo k tomu, aby se Benovým podbřiškem prohnaly další vzrušující vlny.
- Elizabeth Cheese
Odemknu s lehce třesoucí se rukou. Nervozita se mě zmocňuje čím dál víc. Vejdeme dovnitř a oba současně sáhneme po vypínači, který se nachází tak dva metry od dveří. Naše prsty se překryjí, ustrneme a současně rozsvítíme. Ucítím jeho dech, kterým mi ovívá zátylek. Přejedu si zuby po spodním rtu ve snaze skrýt nervózní a rozpačitý úsměv.
- Elizabeth Cheese
Cestou lesem jsem přemýšlel nad tím, co mu tak Jony nakecal. Že jsem mu ukradl peníze? Přebral přítele (já, haha!)? Vysklil basketbalovou pálkou přední okno jeho auta? Ani nevím, jestli nějaké má. Kvůli čemu všemu vás vlastně může chtít zabít bratr vašeho nepřítele (bývalého sice, ale to on zjevně neví)? Teoreticky už jen kvůli vaší existenci. Jenže k tomu měl dost příležitostí i předtím. Nakonec jsem usoudil, že bude lepší to nechat slonovi, protože ten má větší hlavu.
- Isiris
Ben ho poslechl, zvedl ruce a zlehka se jimi opřel o kachličky. Připadal si takhle zády ke Kamilovi, s rozkročenýma nohama a s rukama svázanýma nad hlavou jako nějaký vězeň, kterého dozorce nahnal do sprchy. Akorát že ten MŮJ dozorce je na mě hodnej… a moc hezky se mi věnuje… Kamil totiž obtočil ruce kolem Benova těla a roztíral mu sprcháč po hrudníku… a po břiše… a pak zase po hrudníku, kde zvláštní pozornost věnoval Benovým ztvrdlým bradavkám… Potom mu namydlil krk… a sjel rukama zase k břichu… a k podbřišku…
- Elizabeth Cheese
Právě jsem udělal láskyplné gesto, které lidé používají, když jsou dlouho spolu, a bůhví, jestli vůbec gayové něco takového praktikují. Zarazím se, zkoumám jeho tvář, protože čekám, kdy mě pošle do háje s tím, že přece není ženská, abych se k němu choval takhle jemně.
- Ron
Venku už byla tma, když jsme nastupovali do limuzíny. Překvapilo mě, že je celý městečko plný lidí. Jako by měl každej chuť se ve sváteční večer projít osvětlenejma ulicema. Ta atmosféra byla úžasná a my jí pomalu proplouvali v soukromí černejch skel hotelovýho mercedesu. Opíral jsem se o mýho osobního Santa Clause a přemejšlel, co za překvapení pro mě chystá.