Romány

„Až tak mi nevadí, že jsme v jednom bytě,“ přizná a uhne pohledem. Potlačím chuť se usmát jako výherce v loterii (a to fakt hodně tučné sumy). „Mně taky ne…, tak prosím, je to tvoje. Ručníky jsou v té skříňce,“ ukážu pod umyvadlo. „A oblečení ti dám před dveře.“

Odemknu s lehce třesoucí se rukou. Nervozita se mě zmocňuje čím dál víc. Vejdeme dovnitř a oba současně sáhneme po vypínači, který se nachází tak dva metry od dveří. Naše prsty se překryjí, ustrneme a současně rozsvítíme. Ucítím jeho dech, kterým mi ovívá zátylek. Přejedu si zuby po spodním rtu ve snaze skrýt nervózní a rozpačitý úsměv.

Ben ho poslechl, zvedl ruce a zlehka se jimi opřel o kachličky. Připadal si takhle zády ke Kamilovi, s rozkročenýma nohama a s rukama svázanýma nad hlavou jako nějaký vězeň, kterého dozorce nahnal do sprchy. Akorát že ten MŮJ dozorce je na mě hodnej… a moc hezky se mi věnuje… Kamil totiž obtočil ruce kolem Benova těla a roztíral mu sprcháč po hrudníku… a po břiše… a pak zase po hrudníku, kde zvláštní pozornost věnoval Benovým ztvrdlým bradavkám… Potom mu namydlil krk… a sjel rukama zase k břichu… a k podbřišku…

Venku už byla tma, když jsme nastupovali do limuzíny. Překvapilo mě, že je celý městečko plný lidí. Jako by měl každej chuť se ve sváteční večer projít osvětlenejma ulicema. Ta atmosféra byla úžasná a my jí pomalu proplouvali v soukromí černejch skel hotelovýho mercedesu. Opíral jsem se o mýho osobního Santa Clause a přemejšlel, co za překvapení pro mě chystá.

Když Górdan dorazil, už jsem předpisově ležel na lavici. Pod zadkem byla vyvýšená, aby moje prdel čněla slunci a rákosce blíž. Koukl jsem koutkem oka na mýho pána. Vypadal úžasně. Převlíkl se, měl na sobě jen černý úzký kožený kalhoty a vysoký boty. Opálenej svalnatej hrudník a pekáč buchet na břiše se leskl v tlumeným osvětlení. Jen z toho pohledu jsem byl úplně hotovej.

Abych to upřesnil, Jonatánův bratr není až takový idiot, ale ke mně se tak vždycky choval. Je o pár let starší, tak pětadvacet mu je. Není nijak výrazně podobný Jonymu. Má blond vlasy a hnědé oči. Jediné, co mají společné, je debilita a úsměv. Jonatan je vzhledově po mámě a Martin je po tátovi. Na základce mi dost často dával přednášky, abych Jonyho nešikanoval.

Volnou rukou uchopí přes trenýrky můj povážlivě škubající penis. Pod tím pevným dotekem se lehce propnu a rozvlním boky ze strany na stranu jako kobra královská před hrajícím fakírem, jenž jí svou flétnou a tajnými triky nutí k vábivým pohybům. Snažím se o jeho dlaň otřít, rozpohybovat ji, ale on jen nehybně drží. Občas laškovně přitlačí. Přikrývá můj soukromý stan a nechává mě skrze trenýrky pocítit ten žár a sílu, která z něj srší líp jak voda z puštěné hadice.

Znova jsem ucejtil jeho jazyk na žaludu. To už jsem zaskučel. Elektrická pecka mi projela od klacku až do mozku. Rozlila se do celýho těla. Koktejl šťastnejch hormonů, namíchanej od toho nejlepšího barmana. Górdanův jazyk zpracovával můj ohon a prsty se činily uvnitř.

Rozhodl jsem se, že tam nestojím od toho, abych studoval jeho myšlenkové pochody. Nemínil jsem se zabývat důvodem jeho chladu. Znal jsem ho už dlouho a spadnout znova do neustálého hádání a výměny pěstí jsem nechtěl. Myslel jsem si, že bude lepší ho nechat, aby si sám srovnal v hlavě, jaké signály k němu vysílám. Byla řada na něm, aby začal mluvit, až bude chtít.

Netušil jsem, jestli sedí v křesle pár metrů ode mě, nebo opravdu odešel. Tak jsem se soustředil na rákosku na rukách, že můj mozek už nebyl schopnej zpracovávat nic jinýho. Rákoska a bolest, bolest a rákoska. Musel jsem rychle najít nějakou jinou zábavu pro mou šedou kůru mozkovou, jinak zlikviduju sám sebe.

A proč mě ignoroval on, to jsem netušil a v tu chvíli mi to bylo jedno. Nejspíš měl nějaké své důvody. Nepochyboval jsem o tom, že budou pěkně hloupé a určitě se je ještě dozvím. Měl jsem pravdu.

Tolik se mi stýská! Nikdy bych nečekal, že mě něco takového tak sebere! Nemůžu tu zůstat, nemůžu se s ním potkávat, jeden jeho přezíravý pohled by mi vyrval srdce z těla. Zkusím si najít něco jiného. Úplně se od něj odpoutat, už nikdy ho nevidět a časem… časem tohle všechno možná přebolí a já začnu nový život. Během těch čtyř měsíců, kdy mi on platil nekřesťanské prachy, si klidně můžu dovolit vzít nějakou hůř placenou práci, takže se hned teď seberu a půjdu ji hledat. Ovšem tuto skutečnost bych mu měl sdělit. Po mailu to bude stačit.

Koukal jsem na něj a nechápal. Konečně se mnou byl sám a nezneužil toho? Klekl si vedle mě a pomohl mi do sedu. Pomalu jsem vstal a začal se svlíkat. Jim zůstal klečet na zemi a díval se na mě. Když jsem si sundal kraťasy a slipy, zavolal si mě. Musel jsem si stoupnout před něj. Můj tvrdej ocas se mu houpal před obličejem.