Romány

“Dobre, vstanem, ale mohli by ste láskavo…,” rukami naznačoval, aby opustili jeho priestor. “Ty máš pred nami tajomstvá?” prekvapene sa opýtala mama. “Mami, žiadne, ale pochop, adolescent mal mládeži neprístupné sny, tak sa mu búria hormóny a cítil by sa trápne pred rodičmi so stoporeným pohlavným údom,” priamo povedal rodičom, prečo by chcel byť teraz sám. “Chápaví rodičia adolescenta vždy dôsledne rešpektujú jeho nárok na súkromie,” s úsmevom vyvádzala mama z Paľovej izby aj otca.

Věř, že mě to mrzí daleko víc než tebe… Dokázal si Daniel vůbec představit, že už podobná slova slyšel i od vlastní rodiny? Že je četl v jejich očích? Nedokázal. Nemohl tušit, jaké to všechno bylo. Jak Luka poničili a jak nešetrně mu tím zatočil nožem v srdci. Jakým právem mu tedy teď říkal, že na tom vlastně byl dobře? Že jeho samého to mrzelo víc, bolelo víc? Jakým právem hodnotil jeho utrpení? A přesto, pomohl mu a zrzek mu mohl být jen vděčný. Svým způsobem ho zachránil. Ať už mu jej bylo líto, nebo měl jen černé svědomí, k čemuž se vlastně i přiznal, tohle rozhodně nebylo jeho povinností. A Lucas mu asi i vděčný byl, to nepochybně…

Rozesmál se a v očích mu zajiskřilo. Já jsem ho možná dokázal vyvádět z míry, když se jednalo o sex, ale on to uměl v mnoha maličkostech z jiných aspektů našeho života.

Byl to úplně obyčejný kluk, nijak zvláštní, a přesto mu jeho svalnaté ruce, šikovné prsty a oči zelené jako jarní tráva nedávaly spát. Zavřel oči a nechal plynout vzpomínky na to, jak mu rozčesával jeho kudrny. Cítil jeho dlaně, jak mu hnětou bolavá záda. Najednou si uvědomil, že se mu začíná klacek plnit krví. Zatnul zuby a chtěl ty představy vyhnat, ale držely se ho jako klíště. Síla vůle tady neznamenala nic, a tak to vzdal, vytáhl ho ze šortek a začal pomalu třít.

Přejel jsem mu dlaní po tváři. Malé pohlazení, úplně hořel. Přes krk a klíční kost putovala moje ruka níž, na hrudník, k pevnému břichu se zřetelnými bochánky svalů.

Rukama znovu přejel po jeho zádech a prsty pohladil maličkou černou ještěrku na levé lopatce. Od doby, co se Daniel svlékl, jej fascinovala, snažil se ale nedat to jakkoli najevo a odolat té šílené touze dotknout se tetování, ať už to bude stát cokoli. Tolik by ho zajímal její význam, tolik by ho zajímalo, proč si vybral právě ji. Ale na to se zeptat nemohl. Rychle prsty stáhl a pokračoval v masáži.

Večery v Trastevere, kde jsme uprostřed všeho toho večerního a nočního ruchu strávili nejvíc času. Damián mě hodně překvapil. Naprosto odhodil jakýkoliv stud.

“Ty dnes nejako ináč voniaš,” zaregistroval jeho výrazný parfum. “Dúfam, že si nebol pred tým, ako si sem prišiel, na nejakom rande,” pokračoval kráčajúc po schodoch pred Paľom. “Však to je pánsky parfum,” vysvetľoval mu trochu naivne Paľo. “A muži na rande nechodia?” usmial sa Peter.

Lehli jsme si na velký balvan k našemu oblečení a slunili se, abychom oschli. Kámen byl vyhřátý sluncem a krásně nás hřál do zad. Naše pinďourky, legračně scvrklé studenou vodou, se schovávaly v porostu pod pupíkem. Marek zavřel oči, nechal se zalívat slunečními paprsky a odpočíval.

Naklonil se blíž a potichounku mi šeptl do ucha: „No a pak si se mnou dělej, co chceš.“ Zároveň s těmi slovy přejel pravačkou zvětšující se bouli v mém rozkroku a jemně mi přes látku kraťasů zmáčkl probuzený penis. Věděl zatraceně dobře, jak mě vzrušit.

I v té malátnosti po orgasmu mnou tohle jeho prohlášení malinko škublo a nadzvedl jsem se na lokti, abych se mu mohl lépe podívat do tváře. „To myslíš vážně?“

Dráždivě nenucený tón, který jsem od něj slyšel málokdy. V posteli málokdy. Trochu to se mnou cuklo, ale stáhl jsem župan a poslechl. Zaslechl jsem ještě, jak se za mými zády svléká z trika a kraťasů, ve kterých do té doby byl…

Tiskl jsem si ruce k hrudníku a nechával si do úst pomalu zasouvat více než polovinu jeho délky. Tlumeně jsem zamručel a zavřel oči, jelikož jeho pohyby začínaly být rychlejší a kratší. A navíc bylo těžké nenechat se zcela ovládnout tím nelítostným vibrováním, které mě přivádělo k šílenství.