Romány
- Bamira
„Honzíku, nechtěl bys zítra zajít ke mně?“ Podíval se na mne s jakousi nedůvěrou v očích. Mlčel. „To není dobrý nápad.“ „Takže náš vztah není přátelský a řediteli jsi lhal?“ Mlčel. „Promiň, že jsem tě obtěžoval, domníval jsem se, že jsme přátelé.“ „Pch,“ uchechtl se. Otočil jsem se a odcházel. „Jsem ti dobrej jenom na to, abych ti podržel,“ zařval za mnou a celá chodba oněměla, všichni studenti jako by zmrzli.
- King of Deathtown
- Alianor
David se poddával dotekům, které by jindy nepřipustil, ne v takové míře. Nebyl zvyklý na jemné hlazení a přílišný kontakt. Nebyla pravda, že by nikdy své milence nenechával, aby se ho dotýkali, ale v tuto chvíli cítil Sydovy ruce snad všude, a tam, kde se dotkly jeho hořící kůže, žhnula ještě více. Nechtěl to zastavit, noc jej dělala citlivějším a přístupnějším k romantickým projevům, které jindy nemusel. Ani on necítil svou běžnou zvířecí touhu poddávat si tělo pod sebou trochou násilí. Když si to uvědomil, vydechl překvapením. Snad poprvé za celé dlouhé roky ho uspokojoval klid a slastně pomalé a lehké milování místo divokého nezřízeného sexu plného chtíče a bolesti. V tuto chvíli by toho nebyl ani schopen. Co na tom, že tělo tím neuspokojí tak, jak by si jindy přálo, že orgasmus nebude tak bouřlivý a nespoutaný. Teď živil duši, která byla jindy až příliš přehlížená.
- Bamira
„Tak, vezmu si instrumenty, hezký chirurgický kufřík, že?“ s úsměvem jsem se zeptal Karlose. Ten už byl tak vyděšený, že nebyl schopen mluvit. „Chceš narkózu?“ podíval jsem se na něj. Přikývl. „Prosím, nééé!“ řval strachy a pochcal se. „No, aspoň sis vydezinfikoval operační pole, ušetřím na dezinfekci. Koukám, že koule sis už oholil, tak to bude rychle.“ Vzal jsem dřevěnou lopatku, kterou jim svalovci propleskali prdele, a vší silou jsem Karlose praštil přes koule. Neskutečně zařval a nepřestával. „Takže narkóza je aplikovaná, můžeme operovat.“
- King of Deathtown
- Alianor
„Co to…, do prdele!" Chvíli zmateně seděl a nechával uklidnit zběsilý tep, když mu to došlo. On si žádný budík nenastavoval, a když už ho potřeboval, vždycky volil jemné probuzení zpěvem ptactva a šuměním vodopádů. Tohle bylo… příšerné! A dobře si uvědomoval, koho práce to byla. „Zabiju ho," zamumlal do již ztichlého pokoje. „Jednou ho vážně zaškrtím, parchanta malého!" Do ticha pípla esemeska. Ignoroval ji, určitě to bude ta harpyje, která mu saje krev. Telefon se ozval znovu, a než se stihl odšourat do koupelny, ještě jednou.
- mišo64
Prečo? pýtam sa v duchu. Prečo som sa o túto vec nezaujímal ja! Ani vo sme mi nenapadlo, že sa toto môže stať. S plačom odchádzam z úradu a ešte dlho sa vo vnútri na seba hnevám aj zožieram. Stalo sa a už sa neodstane. A dávam si sľub, že to musím nejako napraviť. Ak nie inak, tak aspoň niekde vykričať o ňom svetu, že žil, že tu bol.
- Alianor
- King of Deathtown
„Tím, co jsem ti řekl, jsem myslel, že potřebuju chvíli na vstřebání všeho. Rozhodně jsem nechtěl, aby ses zabil, ani abys mi nadobro odešel ze života. Jsi můj, můj jediný ochočený pitomec ze statisíců jiných pitomců, co mi lezou na nervy. Takhle snadno se mě rozhodně nezbavíš. Dal jsem do tebe dost času, Romeo, nevzdám se tě pro pár hnusných pohledů," zamumlal mu do zlatých pramínků a jemně jej do nich políbil. Přivinul si ho k sobě ještě o něco víc.
- mišo64
No než to dopoviem, už je vedľa mňa v mojej posteli. Neviem, či alkohol v jeho hlave takto zaúčinkoval. V prvom momente som šťastný, no aj nesvoj, nechcem zneužiť situáciu a ublížiť mu. Aké zbytočné sú však moje úvahy pochopím razom, keď sa nalepí na moje ústa, vtáka ako kameň mi strčí medzi stehná a moje prsty nasmeruje do svojej oblej riťky, že ani nemám čas a ani nechcem odmietať. Nie je už cesty späť, a tak po dlhom čase znovu prežívam krásne milovanie s mužom, ktorý mi dáva pocítiť, čo je vášeň a chtíč, ako kedysi môj Anjel. Premilujeme celú noc. Ráno nevyspatí, ale šťastní odchádzame domov a prespíme celú cestu vo vlaku.
- Alianor
- King of Deathtown
„Chápu, tvoje zásady by tě nenechaly ošukat bezvládný tělo," promluvil nakonec, spíš smířeně než cokoli jiného. Jako by nad tím lámal hůl. „Je tvůj zájem na příděl? Mrzí tě, že jsi nesplnil nějakou svoji běžnou normu? Zklamu tě, nestojím o to. Pochop, že tohle přesně jsem nechtěl. Aby ses staral jen proto, že máš dojem, že ve svým postavení musíš. Když už jsi udělal tu chybu a vyspal se se mnou, obětuješ se a přidělíš mi cosi, aby to všechno bylo o něco víc správně? Jestli jdou nějak sepsat myšlenky chlapa, co se najednou probudí ve strip baru vedle nahý štětky, vypadají asi takhle. To já nemám zapotřebí," vydechl. Nebylo to vyloženě zlé, ačkoli trocha snahy se ochránit se tomu upřít nedala. Spíš bolestné.
- Isiris
- Miky
Ta první noc, kterou strávili ve svém bytě, byla… fenomenální. Nemohli se nabažit toho, že jsou spolu, že se nemusejí před nikým na nic vymlouvat, hlídat se, dávat si pozor, jestli nejsou moc hluční… Sex prokládali obyčejným objímáním, povídáním si a plánováním toho, jak si byt ještě dozařídí… A o půlnoci dostal Ben od Kamila dárek. „Jenom tak! Prostě aby se ti tu hezky bydlelo,“ smál se Kamil, když na něj Ben při přebírání balíčku nechápavě mžoural. Když pak ze sáčku vytáhl ne dvoje, ale hned čtvery kožená pouta, napůl chápavě, napůl nevěřícně protočil oči. Kamil prostě nehodlal nechat ani jednu jedinou noc nevyužitou! A mně to teda samozřejmě ani v nejmenším nevadilo.
- Alianor
- King of Deathtown
„Pane bože, takhle nemůže ven," vydechl tiše a promnul si tvář. Uvědomil si, jaký byl idiot, že se nedokázal večer kontrolovat. Kdyby byl prosinec, snad by se na ty ranky díval i zálibně, ale v srpnu? Nemohl nutit Syda celou dobu, než ty značky zmizí, nosit triko a šátek. Bylo naprosto jasné, co tyhle rány způsobilo, a černovlásek by v plavkách byl jako vykřičník s nápisem Měl jsem včera divoký sex… Tohle tedy nedomyslel. A protože mladíka nikdo téměř po celou dobu neviděl s nějakým děvčetem, dojde jim, kdo ho tak zrasoval. Ten nadržený teplouš z první chaty.
- Alianor
- King of Deathtown
David cítil jeho doteky snad úplně všude. Jeho hruď, na níž bloudily Sydovy ruce, sežehl žár, který se rychle šířil po celém těle. Napětí mu kázalo zadržet dech a rychle mu docházel kyslík. Věděl, že musí vydechnout a znovu nabrat vzduch do plic, jinak se už nenadechne nikdy. Za celý svůj zoufalý život nebyl tak nadržený jako v tuto chvíli a pochopil, že už se nemá cenu bránit. Nezvládl by to. Musel v duchu uznat, že měl Syd pravdu – v této chvíli by se jej nedokázal vzdát. A bylo mu to jedno. Proč se zoufale bránit něčemu, co stejně neměl sílu ovlivnit?
- Alianor
- King of Deathtown
Seděli na zemi a David Syda jemně svíral. Dával mu tím možnost odejít, kdyby si to rozmyslel. Nic takového ale Syd neměl v úmyslu. Objímal a tiskl se k Davidově hrudi, jako by v něm viděl tu poslední záchranu těsně před tím, než ho život úplně utopí. Víra, kterou do něj vkládal, byla pro Davida naprosto dechberoucí. Teď nemohl ustoupit, nemohl tonoucímu sebrat to poslední, na co spoléhal. Dokáže ho ale udržet? Dokáže zvládnout důvěru, kterou mu jeho student daroval?
- Isiris
Atmosféra se změnila jako lusknutím prstu: rozveselené špičkování se ztratilo někde mezi stromy – a mezi očima obou kluků začaly poletovat rozžhavené jiskry. Ben na tu Kamilovu pobídku už nijak slovně nezareagoval. Prostě ji splnil. A dokonce dal úplně automaticky ruce za záda. A Kamil se s ním ještě chvíli propaloval pohledem… a pak mu přikázal: „Zavři oči.“
- Alianor
- King of Deathtown
„Dneska, můj Malý princi, budeme probírat tvůj oblíbený romantismus. Nerad ti to připomínám, ale už jen necelý měsíc zbývá do dne D. Opravdu bych tě rád viděl ve třeťáku," ušklíbl se. Na ta slova černovlásek konečně rozlepil oči. Chvíle, kterou potřeboval na probrání, byla pryč a on se snad jako pokaždé probudil s náladou vhodnou na dostání Davida do hrobu. Ne že by to tak kdy nazval. Bylo mu hezky, měl chuť hrát.
- Alianor
- King of Deathtown
„Nevybral jsem si tě jako princeznu, co zlomí prokletí, nebo tak něco. Neříkám ti to, abys to vyřešil. Mám spoustu věcí, co vyřešit potřebují, včetně té úlohy, co jsem ti na ni dal podklady tehdy v autě. Vymyslím ti další, jestli chceš. Ale tohle, co ses teď dozvěděl, to už nechávám být i já. Nijak mě to netrápí. Naučil jsem se s tím žít. Když jsem to řekl Johaně, snažila se mě ochránit před rodičema, skoro o nich nemluvila, aby mě neranila, vypínala televizi, když se tam objevili horolezci. Tohle já nepotřebuju. Jsem v pořádku. Přijal jsem to. A teď to všechno víš ne proto, že bych se nutně potřeboval svěřit, ale protože ti na rozdíl od ostatních věřím, že to uneseš."
- Alianor
- King of Deathtown
„Chceš být mou liškou?" zeptal se nakonec napřímo a pozvedl obočí. Nebylo v tom nic navíc, žádná emoce. Jen se ptal. „Chceš se nechat ochočit?" David se rozesmál, upřímně a uvolněně. „Syde, ty už to děláš dávno, tak co se ptáš? Přesně jako on, pomalu a nenápadně. Omotáváš si mě okolo prstu a já se nechávám. Jen bych rád věděl, kdy se necháš uštknout hadem," podotknul pobaveně. Syd se na něj udiveně zadíval, hned však tvář schoval za svou masku.
- Alianor
- King of Deathtown
Ten moment byl důvěrnější a intimnější, než očekával. Zvláštně komický, ale jiným způsobem než běžně. Z těla schovaného za mléčným sklem toho skutečně moc neměl, ale už jen to, že je nedělilo nic dalšího, donutilo jeho srdce bít o něco rychleji. Krev v jeho žilách zdála se o pár stupňů žhavější. Tušil, že David to má stejně. Otevřel čtečku a začal číst. „Do pr… Co to má znamenat?" zařval David přes hučení vody, když uslyšel známý hlas téměř recitující desátou kapitolu Malého prince. „Valento! Okamžitě odtud vypadni."
- King of Deathtown
- Alianor
Jenže David večer cítil jeho bušící srdce. Syd ho chtěl úplně stejně jako on jeho. Ale přece ten kluk musel být soudný! Musel chápat, že tohle, o co se snaží, není proveditelné. Možná ho chce jen jako další zářez na pažbě, jednou a dost. David si byl ale jistý, že jejich společná noc by jeho touhu ještě prohloubila. Nechtěl by se jeho těla už vzdát, byl by daleko víc v propasti svých tužeb, které už teď sotva ovládal. Sakra! Kolik mu bylo let? Nikdy předtím nic podobného nezažil a nepočítal s takovou chemickou smrští, která jej ovládala vždycky, když byl Syd nadohled.
- Alianor
- King of Deathtown
Roztřesenýma rukama mu sundal helmu, v rychlosti jej nadzvedl a nešikovně mu z tváří a očí setřel krev, aby se zadíval do ledových studánek. Potřeboval zjistit, jestli byl jejich majitel stále ještě při vědomí. Možná tvrdil, že ovládá základy první pomoci, a možná si to i myslel. Co myslel, on tomu pevně věřil. Ale pravda byla taková, že přestože by si to nepřipustil, cítil se ztracený a neschopný udělat cokoli, co by mohlo pomoct. Jen tam seděl a vnímal, jak se mu jeho přítel ztrácí pod rukama. „Neumírej, pitomče," promluvil na něj opět a neznatelně s ním zatřásl.
- Alianor
- King of Deathtown
Teď Davida potřeboval. Snad do postele, snad proto, aby se dostal do dalšího ročníku, ale spící démon se mohl probudit. Možná, že ani nespal, možná tu byl s nimi celou dobu, jen ho ten manipulátor uměl dobře maskovat a skrývat. Byla jen otázka času, kdy se mu David znelíbí a vytáhne na něj všechnu špínu, kterou stihl za tento pobyt nasbírat. I s tím, co teď věděl, by mu mohl udělat ze života peklo, natožpak, kdyby se s ním David opravdu vyspal. I tak by měl mnoho svědků jejich vzájemných nevinných intimností, počínaje nestandardním množstvím času, který spolu trávili, konče důvěrným sezením na pláži, kdy se o sebe opírali zády. S tou myšlenkou, co všechno by na něj mohl vytáhnout, se mu udělalo špatně.
- King of Deathtown
- Alianor
„Je docela pochopitelné, že jsem si nebyl jist tvým postojem k tomu dotýkat se těla svého učitele češtiny. Nechtěl jsem tě uvést do rozpaků," ušklíbl se David. „Taky to byla úplně jiná situace. Včera nebyla moje záda v ohrožení té pekelné hvězdy a sedět ve stínu rozhodně nemíním. Mám slunce poměrně v lásce, narodil jsem se v létě, tak je nejspíš přirozené, že ho vyhledávám. Pokud ti to ale vadí, půjdu požádat tu milou paní, která nás propaluje pohledem. Jistě mi tu laskavost neodmítne, co říkáš?" Jeho tvář zvážněla, zmlkl a užíval si horkých šikovných prstů, které nejen roztíraly krém, ale také hnětly a uvolňovaly svaly. Bylo to tak příjemné, že málem předl jako kočka.
- King of Deathtown
- Alianor
Ignoroval nataženou ruku a sám se rozhlédl kolem, všímaje si větví stromu nad sebou. Jedné se zachytil, v ten moment teprve natahuje ruku směrem k Davidovi. Jenže s jedním přece jen nepočítal. Většinu své váhy svěřil zdánlivě pevnému stromu, nevšímaje si bahna pod sebou, nohy mu podklouzly a větev samotná zlověstně zapraskala. V přítmí, které kolem panovalo, si nevšiml, jak byl strom starý. To byla chyba. A on si to uvědomil zhruba v momentě, kdy se rukama napřed zanořil do studené vody a bahna. Zalapal po dechu, snaže se spěšně si uvědomit, co přesně se stalo. Byl to jeden z naprostého minima momentů, kdy ho něco skutečně překvapilo. David se rozesmál z plných plic.
- King of Deathtown
- Alianor
Jeho tvář na moment zmrzla, v hlavě se mu znovu přehrála všechna slova a vrátily se všechny myšlenky. A on před sebou viděl čistou pravdu, odhozenou zbroj stupidních pocitů a snahy hrát si na hrdinu. David mu vlastním způsobem ukázal tu nejčistší formu vlastní povahy, ale rozhodně u toho pomyslně neklečel. Doplnil Sydovy úvahy, odkryl svůj skutečný záměr, skutečnou otázku proč. Bylo to jako přijetí nevyslovené výzvy. Kde končily hloupé hry stupidního stáda, začínala fascinující cesta. A Syd se v ten moment rozesmál.
- King of Deathtown
- Alianor
„Ahoj," odtušil pohotově. Zajímalo ho, nakolik si jeho profesor pamatuje předchozí noc a jestli si bude stejně ochotný tykat. Nebyla pravda, že by se vyloženě chtěl hádat, to on nikdy neměl zapotřebí. Rád lidi vyváděl z míry a rád je testoval, to, že se u toho povětšinou naštvali, už bylo způsobeno jejich vlastními reakcemi, způsoby a hloupostí. On byl nad věcí. Davidův pohled ztvrdl a zatnul zuby. Bylo pravděpodobné, že si nejspíš hezky povykládali.
- Alianor
- King of Deathtown
„Já se za svou orientaci nestydím, já nenávidím to, jak se na ni dívají ostatní. Vnímám, jak ji mnozí z toho stáda odsuzují natolik, že dokáží ublížit na celý život. Vážně chceš vědět, proč ji skrývám stejně jako své tetování? Má to totiž souvislost," zavřel oči a tím zadržel slzy, které se mu tlačily ven. Možná by se měl vyzpovídat, měl by vypustit z úst démona, který ho strašil už skoro patnáct let.