Romány

Naskočila mi husí kůže z tý důvěrně známý a příjemný bolesti, jak mě jeho pořádnej klacek roztáhl. Jo, takhle to mám rád, když cejtím každej pohyb, když mě vyplňuje Górdanův tvrdej ocas. „Dělej, znič mě!” provokoval jsem ho. „Jsem tvůj otrok, co si nezaslouží nic jinýho než pořádně vymrdanou bolavou díru.”

Netrvalo dlouho a přinutil mě kleknout si do slámy v boxu. Na první zásun jsem měl jeho ocas až v krku. Nedal mi ani šanci se nadechnout. Chvíli mě nechal kouřit a pak mi zase ukázal, ať dokončím sedlání. Když jsem byl hotovej, vyhodil mě do sedla a připnul si koně na lonži. Pobídl jsem koně do kroku, a připadal si víc než divně, nahej v sedle, vydanej Górdanovi napospas, protože to bude on, kdo bude určovat krok a rychlost koně, a s tím i týrání mý díry kolíkem.

Tvrdě přirážel a já se musel zapřít rukama, abych se neodíral o stěnu. Bylo v tom něco zvířecího, v tom chtíči, ve kterým si mě bral vlastně násilím. Na mou erekci kašlal, ale jeho hlasitý hekání mi napovídalo, že na sebe nedá dlouho čekat. Zrychlil přírazy a ještě přitvrdil a já mu vycházel vystrčením zadku vstříc.

Nakonec jsem to stihl, ale poslední kolečko slámy už jsem vezl poklusem. V předklonu jsem rozprostřel podestýlku rukama po boxu, otočil se a tam stál můj pán a doslova mě hltal očima. Měl takovej výraz, že bych se od něj v tu chvíli nechal ojet. Moje ruka mimoděk zamířila k tvrdnoucímu ocasu, ale hned jsem si to rozmyslel.

„Páni, taková krásně rudá prdel mě nesmírně vzrušuje,” nechal se slyšet ten nejnedočkavější z nich, kterej se už na pódiu těšil na mý omrdání. Neviděl jsem jeho ocas, ale po roztažení kolíkem do mě vnikl bez nejmenších problémů. Vystrčil jsem pořádně zadek, aby to moc nebolelo, ale tvrdý přírazy jsem na svým zbitým zadku stejně bolestivě pocejtil.

Upír ze sebe sundával oblečení, volným krokem se vydal do horké koupele. Ponořený po krk, zavřené oči, voda lehce nadnášela jeho tělo. Pak pocítil lehké mrazení, věděl, že Levan je kousek a dívá se na něho. Nechal oči zavřené, jiná část jeho těla ho prozradila. Nejdřív slyšel zvuk vody, jak lykan rozrážel hladinu. Pak ucítil horké ruce stoupající od kotníků, přes lýtka, stehna až k jeho pasu.

Doma na hradě jsem zmizel nejdřív ve svým šatníku, abych se převlíkl. Nejradši bych tam chodil nahej, po čtyřech, Górdanovi u nohy, ale to jaksi nešlo, protože by to personál nepochopil. Tak jsem si aspoň vzal světlý letní džíny naostro, aby se můj pán měl na co koukat. Třeba se mi konečně podaří ho vyprovokovat k akci. Vždyť už víc než dva tejdny abstinuje, což bylo při jeho apetitu skoro proti přírodě.

Na pódiu, kde se až doteď nic moc nedělo, se rozzářily reflektory a hudba spustila tak nahlas, že jsme s Jasonem skoro neslyšeli vlastního slova. Do záře reflektorů naklusal mladej kluk s dlouhejma vlasama v culíku. Byl namalovanej, aby měl zvýrazněný velký tmavý oči, a na sobě měl koženou policejní uniformu. Tančil na mou oblíbenou skladbu New Moon on Monday od Duran Duran a dokonale. Mohl jsem na něm oči nechat. A když se začal svlíkat, ruka mi bezděčně zamířila do rozkroku.

„Mám rád tvůj úsměv,“ zapředl. Chlapec k němu pozvedl pohled, sousto napůl cesty k pootevřeným ústům. Než mohl cokoliv odpovědět, Damien byl u něho, nenasytně ho políbil a povalil na postel. Tác se rozsypal, voda vylila. Bylo jim to jedno. Upírovy ruce se zabořily do jemných vlasů, rty se přesunuly na krk.

„Myslím, že si ten trest opravdu zasloužíš!“ pokračoval jsem a pomalu se k němu blížil s přimhouřenýma očima, krokem predátora. Jeho oči soustředěně pozorovaly pásek v mých rukou a viděl jsem v nich strach i očekávání. V nestřežené chvíli jsem chytil jeho ruce, oním opaskem mu je spoutal, jedním pohybem mu stáhl skinny džíny a přehnul si ho přes kolena. Ovšem to, co schovával ve svých černých džínách, mi doslova vyrazilo dech. Nejenže má fantastický zadek, který jsem ještě neměl možnost si detailně prohlédnout, ani když byl oblečený, ale hlavně jeho spodní prádlo mě donutilo zalapat po dechu.

Otočil jsem se a stále nahý se stojícím ptákem jsem zašel zpět ke komodě. Připadal jsem si jak děcko v hračkářství. Přejel jsem prsty po jedné z úzkých rákosek a usoudil, že tahle bude fajn. On si to myslel nejspíš taky, i když nesouhlasně vrtěl hlavou tak, že jsem měl pocit, že si ji za chvilku ukroutí. „Škoda, rád bych je vyzkoušel všechny,“ mumlal jsem si pro sebe.

Ta vůně parfému – znám ji! V té chvíli mi to docvaklo. „Tak co, štětko? Už jsi vzhůru?“ I kdybych nebyl, kopanec do ledvin by mě zaručeně probudil. „Zmrde!“ zasyčel jsem. „Važ slova, ty německá kurvo, mě budeš oslovovat pane Smith jako všichni ostatní!“ procedil mezi zuby. „Vyliž si, parchante!“ další kopanec do ledvin mě uzemnil. Asi bych si neměl vyskakovat a spíš se soustředit na to, jak se dostat z jeho spárů. „Lízat budeš ty, ale moje péro a díru,“ řekl pobaveně, „chtěl jsem to s tebou zkusit po dobrém a tys to musel tak zabít! Tobě nikdo neřekl, že cokoliv si umanu, to dostanu? Neřekl, že? Tak teď to víš! A pamatuj si to dobře!“